Paradox mrtvic v létě: proč Iktová centra ve vedrech nekolabují, ale přesto hrozí nebezpečí?

Evropu zasáhla vlna veder. Meteorologové vydali varování před teplotními extrémy také v České republice. Na Moravskoslezskou nemocnici Krnov se v této souvislosti obrátili novináři se zajímavým dotazem: „Může zvýšit nastávající vlna tropických veder výskyt mrtvice? Jaké jsou vaše zkušenosti?“

Na problematiku cévních mozkových příhod CMP neboli mrtvice se v krnovské nemocnici specializuje tým Iktového centra pod vedením primáře neurologického oddělení MUDr. Marka Knapčíka.  Jaké jsou zkušenosti Iktových center s počasím? Souvisí počet případů CMP s extrémními teplotami?

Statistiky mrtvice: chlad je rizikovější než horko

Statisticky chlad může být pro CMP populačně ještě rizikovější než horko. V metaanalýze bylo extrémní chladno spojeno až s ~33% vyšším rizikem vzniku CMP.

Velká metaanalýza studií o teplotě a CMP našla při extrémním horku asi o 10 % vyšší riziko vzniku mozkové příhody a asi o 9 % vyšší úmrtnost na CMP oproti běžným teplotám. To je průměr přes mnoho zemí a klimat.

Když se zkoumají přímo vlny veder, některé práce nacházejí ještě vyšší efekt — u kardiovaskulárních úmrtí přibližně +12–17 %, přičemž mezi nejcitlivější diagnózy patří právě mrtvice. Čím intenzivnější a delší vedro, tím větší efekt.

Zajímavé jsou i tropické noci (horko bez ochlazení v noci). Německá studie s ~11 tisíci CMP zjistila asi 7% zvýšení rizika mrtvice po extrémně horkých nocích, zejména u starších lidí, žen a spíše ischemických CMP.

Proto zatímco s podzimními plískanicemi a jarními výkyvy počasí zažívají neurologická oddělení po celé zemi nápor pacientů s cévní mozkovou příhodou (CMP), léto v Iktových centrech je paradoxně klidnější, i když na nedostatek práce si taky nemůžeme stěžovat. 

Zkušenosti lékařů z Iktového centra neurologie 

Lékaři z neurologie však varují: nenechte se ukolébat statistikami. Horké měsíce s sebou nesou skryté hrozby – zejména dehydrataci, která dokáže krev proměnit v hustou tekutinu a výrazně zvýšit riziko nebezpečné sraženiny.

 „Mnoho lidí si myslí, že tropické teploty automaticky znamenají žně pro iktová centra. Z našich zkušeností  ale vyplývá, že nejvíce cévních mozkových příhod řešíme v přechodných obdobích, tedy na podzim a na jaře, kdy tělo bojuje s náhlými změnami tlaku a teplot,“ vysvětluje MUDr. Andrej Billý z Iktového centra neurologického oddělení Moravskoslezské nemocnice Krnov.

To však neznamená, že v létě jsme všichni v bezpečí. Právě naopak. V horku se mění mechanismus, jakým k mrtvici dochází. Klíčovým viníkem je nedostatečný pitný režim, kardiovaskulární nedostatečnost a léky způsobující odvodnění těla. Stejným způsobem funguje i alkohol, včetně piva, třeba při letní grilovačce. Nemluvíce o práci v přímém sluníčku.

Když krev zhoustne jako sirup

Při vysokých teplotách tělo ztrácí tekutiny pocením. Pokud je nedoplňujeme, klesá objem krve v oběhu a zvyšuje se její hustota i srážlivost. Zjednodušeně řečeno, krev zhoustne. Pro srdce je pak těžší ji pumpovat a v zúžených cévách mnohem snáze vznikne krevní sraženina (trombus), která zablokuje přístup krve nesoucí kyslík do mozku.

Nejohroženější skupinou jsou senioři. Ti mají přirozeně potlačený pocit žízně a často trpí chronickými nemocemi, jako je vysoký krevní tlak nebo cukrovka, mají četnou různou medikaci, často včetně diuretik – léku odvodňujících, potřebných však při nemocech srdce nebo ledvin. . Když se k tomu přidá pobyt na přímém slunci a zanedbaná hydratace, neštěstí je na světě a pak končí u nás, na neurolockém oddělení.

Patero letní prevence proti CMP

Abyste léto prožili v bezpečí, doporučují neurologové dodržovat tato základní režimová opatření:

• Pijte průběžně, během celého dne,  ne nárazově: Ideální je čistá neperlivá voda nebo vlažný čaj v kombinaci s minerálkami – tělo pocením ztrácí důležité minerály nutné pro správnou a pravidelnou činnost srdce. Vyhněte se alkoholu a nadmíře kávy, které organismus ještě více odvodňují.
• Sledujte barvu moči: Je to nejjednodušší indikátor hydratace. Světlá moč znamená správný režim, tmavě žlutá značí okamžitou potřebu se napít. 
• Pozor na teplotní šoky: Přechody z klimatizovaných místností (či aut) do venkovního horka by neměly přesáhnout rozdíl 5 až 7 stupňů. Náhlý šok způsobuje prudké stažení cév.
• Omezte aktivitu na poledním slunci: Těžší fyzickou práci nebo sport směřujte na brzké ranní či pozdní večerní hodiny.
• Nezapomínejte na léky: Lidé léčící se s tlakem či srdcem nesmí v létě svévolně vysazovat ani měnit dávkování léků, i když se cítí dobře. 

Čas je rozhodující: Jak poznat mrtvici?

Pokud k mozkové příhodě dojde, rozhodují minuty. Nejkritičtější je u ischemické mrtvice prvních 4,5 hodiny, kdy lze sraženinu účinně rozpustit. Pamatujte si pravidlo FAST:

1. Face (Tvář): Pokleslý koutek úst při pokusu o úsměv.
2. Arm (Paže): Ochrnutí nebo slabost jedné z paží, pacient ji neudrží před sebou.
3. Speech (Řeč): Nesrozumitelná mluva, komolení slov nebo neschopnost porozumět.
4. Time (Čas): Pokud uvidíte byť jen jeden z těchto příznaků, okamžitě volejte linku 155.

„Užijte si léto naplno, ale s rozumem a s lahví vody v ruce. Prevence je v tomto případě tím nejjednodušším způsobem, jak se vyhnout hospitalizaci na našem oddělení,“ uzavírá prim. MUDr. Marek Knapčík, primář neurologického oddělení Moravskoslezské nemocnice Krnov.