Pohotovost pro dospělé 554 690 213 / Pohotovost pro děti 554 690 423
Nová přístavba rehabilitace s unikátním rehabilitačním respiriem a rehabilitačním parkem slouží od dnešního dne pacientům krnovské nemocnice. Vybudování komplexu v prostorách původního lesíku trvalo déle než rok a přišlo na 78 milionů korun. Finance na stavbu poskytl nemocnici její zřizovatel Moravskoslezský kraj. Nemocnice v Krnově si po mnoho let zakládá na kvalitní rehabilitaci, která je zde rozdělena na ambulantní a lůžkovou část. Právě k pavilonu s lůžkovou částí byla naprojektována přístavba s novými nadstandardními pokoji, tělocvičnami, vodoléčbou a zázemím pro personál. „Lůžková část naší rehabilitace patří mezi nejvytíženější pracoviště nemocnice, jelikož zde překládáme pacienty po velkých ortopedických operacích, dále pak pacienty, kteří jsou po mozkových příhodách a nepotřebují již péči našeho iktového centra, pacienty z plicního oddělení a dalších pracovišť,“ sdělil ředitel nemocnice MUDr. Ladislav Václavec, MBA. Navýšit počet lůžek a dobudovat potřebné zázemí pro oddělení plánoval několik let. „Zároveň jsem chtěl, aby pacienti mohli z oddělení vycházet ven a v pěkném počasí se procházet po stezkách a cvičit. Následně vznikl nápad rehabilitačního respiria, aby pacienti nebyli odkázáni jen na dobré povětrnostní podmínky, ale mohli být při rehabilitaci v přírodě i za nepříznivého počasí, a aby zde mohli se svými návštěvami,“ pokračoval ředitel nemocnice. Zdravotnictví prioritou Podpořit finančně náročný projekt se rozhodl zřizovatel nemocnice, kterým je Moravskoslezský kraj. „Do rozvoje krnovské nemocnice jsme v posledních letech investovali stovky milionů korun. Vždy šlo o projekty, které přispěly ke zkvalitnění péče o pacienty. Cílem rehabilitace je co nejrychleji a co nejvhodnějším způsobem obnovit fyzické, psychické i sociální schopnosti pacientů po úrazech a dalších onemocněních. Jsem přesvědčen o tom, že tady se to díky nejmodernějším léčebným a rehabilitačním metodám v příjemném prostředí a vlídné atmosféře bude hodně dobře dařit,“ sdělil při slavnostním otevření prostor hejtman Moravskoslezského kraje Ing. Josef Bělica, MBA. Výhoda pro pacienty Primář oddělení MUDr. Arnold Pavlík spatřuje v nových prostorách řadu výhod: „Abych se přiznal, tak jsem při prvotních nákresech před třemi lety nevěřil, že se panu řediteli podaří přesvědčit vedení kraje, aby tento jedinečný projekt financovali. Dnes otevíráme prostory, které nám mohou závidět mnohé lázně. Prostory ryze moderní, na které navazuje z přírodních materiálů navržené respirium s vnitřní zelení, obklopené stezkami s lavičkami, cvičícími prvky. Jsem si jist, že unikátní prostory budou mít pozitivní vliv na rekonvalescenci pacientů našeho oddělení, že se zde budou dobře cítit návštěvy a personál.“ Výhodou respiria a stezek je, že si pacienti mohou vyzkoušet pohyb i v jiných podmínkách, než jen v nemocnici s rovnou podlahou. „Tím, že řada pacientů nemůže po pobytu v nemocnici odjet do lázní, ale musí zůstat doma, může díky této investici využít k rehabilitaci zázemí nového parku krnovské nemocnice. Samozřejmě, že venkovní prvky v rámci hospitalizace budou pacienti využívat pod dohledem fyzioterapeutů, kteří jim vysvětlí, jaké cviky jsou pro ně vhodné a jakou náročnost cvičení si mají zvolit,“ sdělila vedoucí fyzioterapeutka Bc. Hana Sovadinová. Krása na pohled Dílo realizovala společnost První KEY STAV, a. s. na základě projektu Ing. arch. Martina Jandy. Krnovská nemocnice objekt nominuje do soutěže Stavba roku. „V životě jsem navrhl celou řadu různých staveb. Musím se přiznat, že na přístavbu rehabilitace s respiriem, na které navazují stezky s lavičkami a cvičícími prvky, jsem obzvláště hrdý. Děkuji panu řediteli Václavcovi, že se do realizace tohoto nápadu rozhodl jít. Děkuji dodavateli stavby, že se držel plánů a kolegům z technického úseku nemocnice za pomoc a řadu důležitých podnětů,“ dodal architekt Martin Janda. Ortopedický pacient pan Jiří v krnovské nemocnici rehabilituje po operaci. „Byl jsem zvědavý, co se staví v parku a jak to bude fungovat. Sestřičky mi vysvětlily, že nemocný člověk po úrazu nebo v pokročilém věku může bydlet doma, a přitom chodit do nemocnice na procházky a cvičit. Budeme tady mít odborné vedení a vybavení jako v lázních, a také příjemná místa v parku i v respiriu na oddech a posezení třeba s rodinou,“ řekl pan Jiří.
Oslavy 112. výročí provozu krnovské nemocnice v pátek 30. srpna provázelo letní setkání současných a bývalých zaměstnanců. Akce byla symbolickým průnikem minulosti a budoucnosti nemocnice. Kromě obvyklého koncertu bylo letos v programu také slavnostní poklepání základního kamene stavby moderního heliportu a nového výjezdového stanoviště Zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje. Jedná se o Investici za přibližně 100 milionů korun. Heliport a základna záchranářů budou stát přesně v místech, kde na pódiu zazpíval Daniel Hůlka a Jiří Krhut. A také na palouku, kde zaměstnanci nemocnice vzpomínali na éru Beatles díky jejich dvojníkům The Backwards a bavili se nestárnoucími evergreeny v akustickém podání kapely Acoustica. Moravskoslezský kraj je zřizovatelem nemocnice v Krnově a také zdejší Zdravotnické záchranné služby. Záchranka má v současnosti základnu na krnovském letišti. Poklepání základního kamene Poklepání základního kamene se ujali ředitel Krnovské nemocnice MUDr. Ladislav Václavec, MBA, hejtman Moravskoslezského kraje Ing. Josef Bělica, MBA, starosta Krnova Ing. Tomáš Hradil a ředitelka územního odboru Zdravotní záchranné služby MUDr. Jana Němcová. „Měl bych na pana ředitele Václavce dotaz: kde budete pořádat příští setkání zaměstnanců a koncerty, když tady bude stát barák?,“ vznesl zvídavý dotaz hejtman Josef Bělica. „Chtěli bychom se souhlasem pana starosty Hradila příští ročníky pořádat na zimním stadionu. Je to zatím jen nápad, protože dobří lidé se mohou setkávat všude,“ pohotově odpověděl Ladislav Václavec. Starosta Hradil přikyvoval, že město nemocnici jistě ve všem vyjde vstříc. „Rád chodím po Krnově pěšky a kochám se, jak se naše město zkrášluje, opravuje a zvelebuje. V areálu nemocnice se kochám každou chvíli. Je neuvěřitelné, kolik staveb se tu zahajuje a dokončuje každý rok,“ řekl starosta Tomáš Hradil a doplnil, že tyto investice do krnovského zdravotnictví jsou zásluhou vedení krnovské nemocnice i vedení Moravskoslezského kraje. Setkání zaměstnanců nemocnice Ani nejmodernější zdravotnické zařízení nemůže ošetřovat pacienty bez zaměstnanců. Ředitel nemocnice Ladislav Václavec poděkoval všem sestřičkám, lékařům a dalšímu personálu. „Vlastně vás tady ani nemusím moc vítat, když jste naši současní nebo bývalí zaměstnanci. Rok se sešel s rokem, takže zase nastal čas, abych vám poděkoval za vaši dobrou práci. Scházíme se už několik let. Určitě se budeme nadále scházet, i kdyby to bylo na jiném místě. Musím také poděkovat našemu zřizovateli, Moravskoslezskému kraji, který do naší nemocnice investuje. Pane hejtmane, zejména díky za tu krásnou částku na heliport a základnu kolegů záchranářů,“ řekl Ladislav Václavec. Poděkovala rodinám Ředitelka územního odboru Zdravotnické záchranné služby MSK Jana Němcová se na nové výjezdové stanoviště těší. „Chtěla bych poděkovat všem kolegům, lékařům, sestrám, záchranářům i řidičům za jejich nasazení. Za to, že svou práci dělají srdcem. Ať se cítí spokojení v budově, která zde zanedlouho bude stát. Ať je práce pořád baví. Musím poděkovat také našim rodinám za podporu, protože někdy je šidíme ve prospěch pacientů. Je to práce krásná, erudovaná, čestná. Je plná lidskosti a laskavosti, které k našemu oboru patří. Všem přeji, ať nám slouží zdraví, a ať nás záchranáře vídáte co nejméně,“ doplnila Jana Němcová. Základní kámen zvláštním způsobem symbolizuje týmy zdravotníků a záchranářů. Kámen dodalo kamenictví Jiřího Mondeka, který je současně záchranář. Jeho partnerka je oblíbenou sestrou interního oddělení krnovské nemocnice.
Ve skutečné drama se změnila poklidná rodinná procházka poblíž Vrbna pod Pradědem. Osmnáctiletou dívku uštkla na lesní cestě do nohy zmije. Místo turistiky v Jeseníkách prožila uplynulý víkend v péči lékařů na jednotce intenzivní péče krnovské nemocnice. „Mladá pacientka znenadání ucítila bolest, jako by ji něco bodlo do nohy. Podívala se k zemi a zahlédla v pohybu menšího hada s klikatou čárou na hřbetě,“ popsal událost mluvčí krnovské nemocnice František Kuba. Svědkům bylo jasné, že dívku had uštknul, takže potřebuje akutní lékařskou pomoc. Proto přivolali rychlou záchrannou službu. Záchranáři po prvotním ošetření dívku převezli do nemocnice v Krnově, kde byla vzhledem k věku umístěna na jednotku intenzivní péče pediatrického oddělení. „Mladá pacientka měla v místě hadího kousnutí na vnitřní straně nohy zvětšující se otok. Měla štěstí, jelikož se podle jejího vyprávění jednalo o menšího hada, a jedu se do rány dostalo jen malé množství. Hlavní reakcí jejího těla na zmijí jed byla nevolnost a bolesti břicha,“ pokračoval mluvčí nemocnice. Zdravotníci uklidnili příbuzné dívky s tím, že si ji v nemocnici ponechají na pozorování. „Léčba pacientky podáním antihistaminik a kortikoidů byla úspěšná. Po třech dnech byla propuštěna do domácího ošetřování,“ dodal mluvčí František Kuba k prvnímu letošnímu uštknutí zmijí na Krnovsku a Bruntálsku. Toxikologické informační středisko poradí Přestože tento případ mladé dívky měl šťastný konec, je varováním, abychom byli při pohybu v přírodě připraveni na setkání s hadem a dokázali správně zareagovat na zmijí uštknutí. Vyplatí se mít v mobilu uložené jak číslo na známou tísňovou linku 155 pro přivolání záchranářů, tak kontakty na Toxikologické informační středisko 224 915 402 nebo 224 919 293, kde specialisté na otravy poskytují konzultace lékařům i laické veřejnosti. „Uštknutí zmijí obecnou není v ČR příliš časté. Dochází k němu v řádu desítek případů ročně. Každé kousnutí zmijí navíc neznamená vždy intoxikaci,“ informuje vedoucí lékař Toxinologického centra MUDr. Jiří Valenta. Toxinologie je jednou z disciplín toxikologie, která se zabývá živočišnými jedy. Zmije častěji uteče, než kousne Asi ve čtvrtině případů útoku na člověka zmije použije takzvané suché kousnutí bez vypuštění jedu. Zmijí jed je primárně určený pro lov, takže nemusí být nutně použitý při obraně před člověkem, který hada vyrušil. Přirozenou a nejčastější reakcí zmije obecné na setkání s člověkem je útěk. Mnohem častější bývá kousnutí od užovky hladké, která razantně aktivně zaútočí na narušitele svého teritoria, ale nemá v zubech jed. Lékařům pomůže, pokud se svědkům podaří hada vyfotit, protože zmije obecná a užovka hladká jsou si vzhledově dost podobné. Uštknutí je bolestivé a vyvolá otok Uštknutí zmijí popisuje MUDr. Jiří Valenta na webu Toxikologického informačního střediska: „Po uštknutí jsou v místě patrné dvě drobné ranky po jedových zubech hada, většinou bolestivé a někdy lehce krvácející. Od sebe jsou vzdáleny asi 8-12 mm podle velikosti hada. Může se také stát, že se zmije nezakousne oběma jedovými zuby a na kůži se objeví ranka jedna, případně pouze škrábnutí. Pokud dojde alespoň k minimálnímu vstříknutí jedu, rána je bolestivá a okolí začne otékat. Otok může postupovat a později bývá doprovázen zduřením místních lymfatických uzlin, bolestí a pocitem napětí v končetině. Maxima většinou dosahuje do 48 hodin.“ Prvními příznaky intoxikace zmijím jedem bývá nevolnost, zvracení, pocení, zvýšená teplota a žízeň. Stav může být provázen bolestmi břicha a průjmem. Tyto symptomy mohou přetrvávat 48 hodin. V závažnějších případech dochází k poklesu krevního tlaku, selhávání oběhového systému a případně ke ztrátě vědomí. Nebezpečnější může být prudká alergická reakce na některé složky jedu zmije obecné. K závažné reakci organismu, která ohrožuje základní životní funkce, dochází jen vzácně. „Při rozvoji známek intoxikace a v případě uštknutí dětí, se doporučuje povolat zdravotnickou pomoc, nejlépe rychlou záchrannou službu. I v případě, kdy se nerozvinou příznaky intoxikace, je vhodné navštívit zdravotnické zařízení. Nikdy nelze vyloučit pozdější nástup příznaků intoxikace včetně závažnějších, i když se v počátku nemusí projevit, nebo pouze velmi mírně,“ dodává MUDr. Jiří Valenta s tím, že při kousnutí hadem je navíc nutné protitetanové očkování.
Dětem hospitalizovaným v krnovské nemocnici poprvé předvedli své taškařice nemocniční klauni Arník a Čučululek. „Terapie smíchem“ je podstatnou projektu Dr. Klaun neziskové organizace Chance 4 Children (c4c). V rámci tohoto projektu klauni prochází školením a nácvikem, aby mladým pacientům uměli nabídnout individuální vystoupení na míru. „Naše organizace Chance 4 Children po celé republice sdružuje desítky proškolených nemocničních klaunů pro děti i seniory. Je to pestrá sestava. V našich řadách máme zdravotní sestry a bratry, psychology i sociální pracovníky, ale máme mezi sebou také kouzelníky a herce, kteří mají zkušenosti s veřejným vystupováním. Pokud víte o někom, kdo má předpoklady dělat nemocničního klauna, a chtěl by si to zkusit, rádi ho zaškolíme,“ představil koncept J. Rafał Wojas z Chance 4 Children, který umí rozesmát děti jako klaun Čučululek. Společně s kolegou klaunem Arníkem na dětském oddělení krnovské nemocnice předvedli svůj repertoár. Tančí, zpívají, hrají hry, tvoří z balónků zvířátka, nebo si s malými pacienty jen tak povídají. Jejich kouzelný kufr je plný bláznivých klaunských rekvizit a hraček. Profese: nemocniční klaun Pro nemocniční klauny každá návštěva začíná opatrným nahlédnutím do pokoje. V této úvodní fázi klauni vyhodnotí aktuální emoce a psychické rozpoložení dětských pacientů, aby jim přizpůsobili program na míru. „Některé dítě rozesměje bláznivá klauniáda s písničkami pořádně nahlas, ale jinému zase vyhovuje klidné povídání, třeba i šeptem. Nebo i ticho s prvky pantomimy,“ popsal J. Rafał Wojas svou profesi nemocničního klauna. Ovládá umění improvizace, takže jeho ukulele se z hudebního nástroje ve vteřině dokáže proměnit v deštník, pádlo, tenisovou raketu nebo cokoliv jiného, na co zrovna přijde řeč při povídání s dětmi. Klaun Arník zná nemocnici pohledem pacienta Parťákem J. Rafała Wojase je kolega klaun Arník z Krnova. „Byl to můj dávný sen pobavit nemocné děti v kostýmu nemocničního klauna. Je mi 65 let, takže zdravotní problémy se pomalu hlásí. Poznal jsem prostředí krnovské nemocnice pohledem pacienta a mám zde řadu přátel. Tak vznikl nápad, že bych mohl zlepšit náladu nemocným dětem v masce nemocničního klauna. Je pro mě čest, že jsem v rámci projektu Dr. Klaun mohl absolvovat školení a nácvik, abych pochopil specifika klaunského oboru. Je založený na empatii, improvizaci a smyslu pro humor,“ představil se nemocniční klaun Arník z Krnova. Nejen nemoc nebo úraz, ale také samotný pobyt v neznámém prostředí může u hospitalizovaných dětí vyvolat úzkost a stesk. Úkolem nemocničních klaunů je přivést děti na veselejší myšlenky. „Čistíš si zuby jednou ročně nebo každý den? Používáš při tom vodu v prášku, nebo tekutou?,“ zahájili konverzaci na dětském oddělení krnovské nemocnice klauni Arník a Čučululek. Dokázali pobavit pacienty od předškoláků po dorostence. Také rodiče malých pacientů a zdravotníci se jejich klauniádě od srdce zasmáli. Každé vystoupení je jedinečné. Proto už jsou všichni zvědaví, s čím nemocniční klauni přijdou příště.
Dvanáctiletý chlapec z Rýmařova se začátkem tohoto týdne na zahradě natáhl pro zralé jablko. Přehlédl, že na ovoci si z druhé strany pochutnávala sršeň. Bodla jej do ruky. Silná bolest doprovázená velkým otokem rodiče vedla k tomu, aby s chlapcem vyrazili neprodleně do krnovské nemocnice. Dítě mělo při příjezdu do nemocnice již další projevy alergické reakce v podobě kopřivky. „Pacientovi jsme podali antihistaminika. Když jsme přidali léčbu kortikoidy, kůže se vyčistila a alergická reakce na sršní jed se postupně zklidnila a ustoupila. V tomto případě se nám reakci na sršní žihadlo podařilo zvládnout pouze perorálním podáním léků, ale obecně platí, že reakce na žihadla včel, vos a sršňů mohou mít vážný průběh, zejména u dětí,“ uvedla lékařka dětského oddělení SZZ Krnov MUDr. Pavla Krejčová. Pacient zůstal v nemocnici přes noc na pozorování. Hoch bude mít už navždy zážitek v podobě nepříjemného setkání se sršní. Ty bývají na rozdíl od vos daleko klidnější, takže sršní bodnutí je poměrně vzácné, ale stejně nebezpečné. Zejména u dětí, seniorů a alergiků. Včela ohrozila chlapcův život V krnovské nemocnici letos řeší více bodnutí vosami a včelami než v předchozích letech. Většinu případů lékaři zvládají ošetřit ambulantně. Vážný průběh mělo bodnutí včelou před několika dny u jedenáctiletého hocha z Lichnova. „Chlapce jsme přijali na oddělení, jelikož u něj po bodnutí včelou následovala poměrně silná reakce celého organismu a hrozil nástup anafylaktického šoku, což je život ohrožující stav. Chlapcovu reakci na včelí bodnutí v tomto případě zhoršila fyzická zátěž, protože po útoku včely musel domů ujít přibližně dva kilometry. Až poté se dostal do nemocnice. Naštěstí dobře zvolená medikace zabrala a pacient mohl po několika dnech domů,” doplnila lékařka dětského oddělení MUDr. Pavla Krejčová. Lékaři doporučují nejen u alergiků po bodnutí hmyzem podání antihistaminik, chlazení místa vpichu a klidový režim.
Zdravotníky krnovské nemocnice v letních měsících zaměstnávají typické sezonní případy. Ošetřili řadu pacientů pobodaných včelami a vosami. Ženě, která při pití limonády spolkla včelu a dostala žihadlo do mandlí, intenzivní bolest zasáhla tvář i ucho. Zdravotníci se setkávají také s případy úpalu, úžehu i kolapsů z vedra. Průjmová onemocnění jsou častější. V červenci začíná růst nejjedovatější evropská houba muchomůrka zelená. Do nemocnice s podezřením na otravu touto muchomůrkou dorazil houbař, u kterého smaženice vyvolala zvracení. Lékaři ve spolupráci s mykology naštěstí vyloučili, že by se mohlo jednat o smrtelně jedovatou muchomůrkou zelenou. Nehody s hmyzem v limonádě: žihadlo do jazyka i do mandlí Lékaře krnovské nemocnice letos překvapilo nebývalé množství případů bodnutí včelou nebo vosou. Řešili bodnutí do krku, do rtů nebo dokonce žihadla do mandlí a do jazyka, což byl následek spolknutí včely nebo vosy při pití sladké limonády. Primář interního oddělení MUDr. Bronislav Čapek si vybavuje takových případů bodnutí hmyzem minimálně sedm za dva týdny. Některé pobodané pacienty přivezla rychlá záchranná služba, jiní do nemocnice přišli sami. „Jsou to případy z celého spádového území naší nemocnice. Asi nejblíž to k nám měl člověk, kterému na krnovském koupališti vosa přistála na rtu, a tak se po ní instinktivně ohnal. Často k těmto nehodám dochází v místech, kam vosy a včely přilákaly sladké nápoje. Pacientce, která při pití spolkla včelu a dostala žihadlo do mandlí, bolest zasáhla celou polovinu tváře i ucho. Při bodnutí do jazyka hrozí otok, který způsobí dušení. Někdy byla nutná hospitalizace, jiné pacienty jsme po ošetření a podání léků poslali domů hned. Hlavní je, že všichni dopadli dobře. Dnes už jsou zase v pohodě,“ popsal primář MUDr. Bronislav Čapek typické případy bodnutí hmyzem, se kterými se zdravotníci krnovské nemocnice setkávají v létě. Po hořké smaženici přišlo zvracení S podezřením na otravu muchomůrkou zelenou dorazil do krnovské nemocnice nadšený celoživotní houbař, který byl zvyklý sbírat řadu druhů hub. Tentokrát se mu smaženice zdála nějak hořká, takže ji musel hodně dosolovat a pepřit. Když houby snědl, udělalo se mu tak špatně, že začal zvracet. Uvědomil si, že jedna z hub ve smaženici dost připomínala muchomůrku zelenou. Případy podezření na otravu houbami lékaři konzultují se specializovaným mykologem z Toxikologického informačního centra v Praze. „Pokud by se jednalo o muchomůrku zelenou, měly by otravu kromě zvracení provázet také průjmy. Pán ale průjem neměl. Navíc naše nejnebezpečnější jedovaté houby nejsou hořké. Hořké druhy hub mohou vyvolat nevolnost a zvracení, ale smrtelně jedovaté nejsou. Počkali jsme pár hodin a zkontrolovali další odběry. Protože u pána nedošlo k selhání jater ani ledvin, bylo nám jasné, že muchomůrka zelená ve smaženici určitě nebyla. Takže pacient – houbař – mohl jít domů,“ popsal MUDr. Bronislav Čapek, jak v takových případech funguje spolupráce lékaře s mykologem z Toxikologického informačního střediska. Toxikologické informační středisko radí lékařům i laikům Základní houbařské pravidlo říká, že do smaženice patří jen ty druhy hub, které bezpečně poznáme. Pokud má houbař přece jen podezření na otravu, je ideální přinést s sebou do nemocnice na ukázku plodnici houby, kterou snědl. Pokud je vzorek k dispozici, mykolog Toxikologického informačního střediska dokáže určit druh během pár vteřin. „Můžeme sice analyzovat také zbytky smaženice nebo zvratky, ale trvá to dlouho. Navíc jde o náročný rozbor, který nedělá každá laboratoř,“ doplnil MUDr. Bronislav Čapek s tím, že Toxikologické informační středisko poskytuje odborné konzultace nejen lékařům, ale také laikům. Může se s ním telefonicky spojit každý, ať už se podezření na otravu týká dospělého, dítěte nebo třeba psa. Specializovaní odborníci poradí další postup v případech otravy houbami, rostlinami, chemikáliemi, alkoholem, při uštknutí hadem nebo předávkování léky. Ne vždy se podaří zjistit příčinu průjmu Letní měsíce vyžadují zvýšenou opatrnost při skladování potravin, protože mikroorganismy se v teple rychle množí. Někdy si průjmové onemocnění pacient přiveze jako suvenýr z dovolené, jindy jde o následek konzumace místních potravin. V krnovské nemocnici už pomohli turistům, kteří se vrátili z Chorvatska nebo z afrického Zanzibaru. Léčili pacientku, u které se příznaky salmonely objevily po konzumaci domácích vajíček. „Pokud je průjem tak silný, že těžce dehydrovaní pacienti skončí v nemocnici, během pár dní jim tady zdraví napravíme. Ne vždy se nám při tom podaří prokázat konkrétní příčinu průjmového onemocnění. Pro úspěšné vyléčení průjmu ve většině případů není nezbytné identifikovat konkrétní bakterii, která tyto symptomy způsobila,“ doplnil primář interního oddělení MUDr. Bronislav Čapek s tím, že většina průjmových onemocnění se léčí stejnými postupy. V zahraničí mohou způsobit průjem i běžné druhy bakterií, pokud v dané destinaci převládá odlišný sérotyp, než na jaký je český turista zvyklý z domova. Hantavirus i uštknutí se Krnovsku zatím vyhýbá Zatímco pobodání hmyzem je letos častější než v předchozích letech, lékaři krnovské nemocnice zatím nemuseli řešit ani jeden případ uštknutí hadem. Nesetkali se zatím ani s žádným případem hantavirózy. V České republice v posledních letech mají případy hantavirózy vzestupnou tendenci. Tuto nemoc způsobuje hantavirus, který přenáší přemnožení hlodavci, například hraboši. Onemocnění může mít velmi vážný průběh. „V létě dochází k přenosu hantavirózy nejčastěji při práci na zahradě. Přestože Slezsko patří z hlediska výskytu hantavirů k nejohroženějším oblastem, v krnovské nemocnici jsme letos ještě neměli ani jeden případ. Loni tu ale byly,“ uzavřel primář MUDr. Bronislav Čapek pohled na typické letní případy očima zdravotníků.
Překotný porod je poměrně vzácný. Probíhá rychle. Může spontánně nastat kdykoliv a kdekoliv. Krásná zdravá holčička Zorka se narodila v sobotu 27. července 2024 v autě odstaveném u železničního přejezdu v Opavě. Její tatínek Petr právě vezl maminku Lindu z Hradce nad Moravicí přes Opavu do krnovské porodnice. Rodiče si pečlivě naplánovali porod v Krnově, ale nedočkavá Zorka rozhodla, že jejím rodištěm bude Opava. Tatínek i maminka dramatickou situaci zvládli na jedničku. Měli na telefonu porodní asistentku Terezu Hírešovou. „Maličká zdravá Zorka se narodila chvíli po výjezdu z domova, v autě, do rukou mámy a táty. Svou porodní asistentku měla na telefonu. Když jsem k autu o dvě minuty později dorazila, viděla jsem zdravé, klidné, růžové miminko v náručí mámy, tepající pupečník a šťastného tatínka. Po zkontrolování všeho nutného jsme si nastínili možnosti a rozhodli se dojet společně do krnovské porodnice, kde už o nás věděli a čekali na náš příjezd,“ popsala porod v autě Tereza Hírešová. Porodní asistentka společně s Lindou a Petrem původně naplánovali porod s relaxační hudbou, s vůní olejů a napářky v bezpečném prostředí krnovské porodnice, kde zvuk vody z vany nebo sprchy v přítmí vytváří poklidnou intimní atmosféru. „Místo relaxační hudby nám při porodu v autě vyhrávalo rádio Čas,“ směje se při vzpomínce tatínek – řidič – Petr Mohyla. Když před pár lety Petr s Lindou čekali svou první dcerku, porovnávali nabídky a recenze všech porodnic v okolí. „Vybírali jsme opravdu zodpovědně. Nabídka krnovské porodnice přesně odpovídala tomu, jak jsme chtěli porod prožít. Byli jsme v Krnově maximálně spokojeni s personálem, s prostředím i s nabídkou služeb. Když jsme čekali naše druhé miminko, byla už krnovská porodnice sázka na jistotu. Osud tomu chtěl, že porod proběhl trochu jinak, než jsme si naplánovali. Do krnovské porodnice jsme dorazili se Zorkou v náručí vlastně jen na obvyklé novorozenecké vyšetření,“ doplnil tatínek Petr Mohyla. Dokázal zachovat chladnou hlavu i v okamžiku, když mu Linda v autě oznámila, že do krnovské porodnice už to asi nestihnou. „Doufal jsem, že na kruháči to otočíme směrem do opavské porodnice. Brzy ale bylo jasné, že takzvaný překotný porod musíme zvládnout sami. Zorka se nám narodila v autě odstaveném poblíž železničního přejezdu s krásným výhledem na opavský kovošrot. Adrenalin v kritických situacích vám umožní jednat věcně a efektivně. Porodní asistentka nám po telefonu dávala instrukce, ale hlavně nás ujistila, že všechno je OK a zvládneme to,“ popsal tatínek Petr Mohyla dramatické okamžiky, ze kterých se stala úsměvná historka s happy endem. V krnovské porodnici Zorce zapsali do karty přímo předpisové novorozenecké míry: 48 centimetrů a 3,6 kilogramu. Šok z překotného porodu v autě okamžitě vystřídaly ty nejkrásnější emoce rodinného štěstí. Porodní asistentka Tereza Hírešová často dostává od svých klientů dotazy, kdy je správné vyjet do porodnice. „Probíráme varianty, jak porod začíná, jak si můžeme pomoct, co dělat, když jsou někdy zdlouhavé poslíčkové začátky. Probíráme to snad ze všech stran. Přesto se stává, že dorazíme do porodnice moc brzy a někdy se taky stane, že se porodí dříve, než se do porodnice dojede. Každé tělo je jiné, jinak reaguje, má jiné pohybové možnosti. A do toho miminko, které je strůjcem toho všeho. Tak se zrodil i tento krásný příběh,“ komentovala událost na svém facebooku Tereza Hírešová a vyjádřila respekt rodičům Petrovi a Lindě, kteří překotný porod zvládli perfektně. Připojila poděkování krnovské porodnici za milou a profesionální péči.
Anketu Moravskoslezská SESTRA 2024 pořádá Moravskoslezský kraj. Je to příležitost poděkovat sestrám za jejich obětavou práci a upozornit, že pro mnohé se jejich profese stala spíš posláním než pouhým zaměstnáním. Mezi finalistkami, které z nominovaných vybrala odborná porota, jsou také čtyři sestřičky SZZ Krnov: Martina Paštěková (ambulantní péče), Marie Krajkovičová (dlouhodobý přínos), Jiřina Miková (lůžková péče) a Irena Heinrichová (dlouhodobý přínos). Od 1. srpna každý může poslat hlas své oblíbené finalistce a zapojit se tak do volby SESTRY VEŘEJNOSTI 2024. Hlasování veřejnosti probíhá od 1. do 25. srpna 2024. Až 5 hlasů denně mohou zájemci rozdat prostřednictvím webu https://sestra.msk.cz/ Výsledky ankety budou vyhlášeny na slavnostním galavečeru dne 13. září 2024 v aule Vysoké školy báňské. Irena Heinrichová byla po celý profesní život věrná chirurgii Paní Irena Heinrichová působila na chirurgii v krnovské nemocnici 45 let, z toho 30 let na pozici vrchní sestry. Spolupracovala s 11 primáři, a to s devíti chirurgickými a po vytvoření společného lůžkového fondu chirurgie a urologie v roce 2013 se dvěma urologickými. Své zkušenosti a zásady vysoké kvality ošetřovatelské péče předávala nastupujícím generacím zdravotníků. Díky spolupráci krnovské nemocnice s krnovskou zdravotní školou byla profesním vzorem pro studentky na praxi. Prioritou pro ni rovněž byla dobrá atmosféra na pracovišti. Zajištění třísměnného provozu s mnoha desítkami zaměstnanců vyžadovalo od vrchní sestry jak empatický přístup, tak stanovení jasných pravidel pro všechny. Z pozice vrchní sestry a manažerky kvality pomohla nastavit procesy, které v roce 2007 zajistily první certifikát kvality a bezpečí. Při řešení pracovních problémů byla Irena Heinrichová vždy připravena vyslechnout názory a nápady ostatních, ale také věcně odůvodnit svá rozhodnutí. Všichni oceňují její slušné férové jednání, cit pro spravedlnost a pomoc členům týmu, kteří ji potřebovali. „Jen jsem odváděla práci, která se ode mě očekávala“, říká skromně Irena Heinrichová, která celý život budovala dobrou pověst krnovské nemocnice. Po dosažení důchodového věku předala funkci vrchní sestry svému nástupci, ale v nemocnici působí dál v plicní ambulanci na pozici všeobecné sestry. Synové Ireny Heinrichové žertují, že 45 let v práci sahala pouze na jednu jedinou, a to chirurgickou kliku. Jiřina Miková zná pacienty v závěru života i okamžiky štěstí v porodnici Sestra Jiřina Miková po maturitě v červenci 2002 nastoupila na ARO do krnovské nemocnice a pracuje zde dosud. Kolegové i pacienti Jiřinu Mikovou znají jako upřímnou, pracovitou, spolehlivou, zodpovědnou, nekonfliktní, tolerantní, ale především empatickou sestřičku. Jako studentka krnovské zdravotnické školy měla v nemocnici na ARO měsíční praxi. Tehdy dostala nabídku, aby zde po maturitě nastoupila. Je šťastná, že zvolila právě tento obor. Uvědomila si, že pacienti ARO potřebují nejen zdravotní péči, léky a přístroje, ale také psychickou podporu. Proto si s nimi ve volných chvílích ráda povídá. Pacientům, kteří vzhledem ke svému stavu nemůžou komunikovat slovy, dokáže projevit solidaritu i úsměvem či pohlazením. Kromě intenzivní péče na ARO, práce anesteziologické sestry na operačním sále a podávání infuzí v ambulanci chronické bolesti, působí také v týmu sestřiček pro ošetřování chronických ran. Navíc je součástí týmu školícího kardiopulmonální resuscitace (KPR) nejen v krnovské nemocnici, ale také na osvětových akcích pro veřejnost. Jako zdravotník doprovází děti tanečního souboru na soutěžích. Jiřina Miková se jako sestřička v nemocnici setkává s pacienty v závěru života, ale bývá také svědkem krásných okamžiků v porodnici, když rodiče září štěstím s děťátkem v náručí. Období pandemie covidu bylo pro zdravotníky úmorné a vyčerpávající. Přesto si v něm Jiřina Miková našla i něco pozitivního. Byla to doba, kdy všichni drželi při sobě, byli neustále v práci a učili se spolupracovat v infekčním prostředí. Zodpovědnost za pacienty byla u zdravotníků silnější než obavy o vlastní bezpečnost. Odměnou jim byly spontánní projevy solidarity občanů. Martina Paštěková se po úraze v dětství probrala na ARO, a rozhodla se stát sestřičkou Martina Paštěková jako žákyně základní školy utrpěla vážný úraz a po několika dnech v bezvědomí se probrala až na krnovském ARO. Tato zkušenost rozhodla o jejím budoucím povolání. Během dlouhé hospitalizace poznala práci lékařů a zdravotních sestřiček. Uvědomila si, jak je profese zdravotníků zajímavá a důležitá. Po maturitě na zdravotnické škole se stala sestrou. Praxe potvrdila, že ji zdravotnictví baví a naplňuje. Pacienti ji znají jako stále usměvavou a milou sestřičku. Kolegové zdravotníci ví, jak je poctivá, spolehlivá, obětavá, nekonfliktní a ochotná vždy vycházet vstříc kolegyním, když potřebují třeba vyměnit služby LPS. Martina Paštěková v roce 2004 nastoupila na ortopedické oddělení, kde je častým zákrokem výměna kyčelních kloubů. Poznala zde pacienty, kteří nemohli chodit, a pak se díky zdravotníkům a moderní nemocnici vrátili do aktivního života. Prožívá radost společně s pacienty a jejich blízkými. Také proto se každé ráno těší do práce. Po mateřské dovolené Martina Paštěková na čas vyměnila ortopedii za práci na centrálním urgentním příjmu. Jako „univerzální“ sestřička ráda zastoupila kolegyně, kde bylo potřeba. Vyhovovala jí pestrá práce, ať už byla sestrou kožní ambulance, psychiatrické ambulance, chirurgické ambulance, ambulance vlhkého hojení ran nebo v mamologické poradně. V roce 2021 během pandemie covidu nabídla spolupráci očkovacímu týmu SZZ Krnov s tím, že pro ni není problém práce o víkendech ani výjezdové očkování na Osoblažsku. Během 21 let práce ve zdravotnictví poznala kolegy z různých pracovišť a provázanost jejich oborů. Všude potkávala skvělé lékaře a sehraný personál. Marie Krajkovičová před 47 lety díky léčebně ve Dvorcích našla práci, domov i rodinu Když Marie Krajkovičová v roce 1977 maturovala na krnovské zdravotnické škole, znala léčebnu ve Dvorcích jen z obrázků. Pochází z Vápenné u Jeseníku, a ve Dvorcích nikdy nebyla. Osud tomu chtěl, že ve Dvorcích žije a pracuje na stejném oddělení už 47 let. Jako mladá začínající sestřička ve Dvorcích potkala manžela, se kterým je šťastně vdaná 45 let. Kolegové i pacienti Marii Krajkovičovou znají jako pracovitou, obětavou, zodpovědnou, usměvavou, příjemnou a empatickou sestřičku, která má ráda svou práci a dělá ji opravdu dobře a svědomitě. Je především skromná. „Nepřipadám si v ničem výjimečná. Jsem jen normální sestra, která se svou práci snaží dělat poctivě,“ představila se Marie Krajkovičová, která pokračuje v práci na OOP Dvorce i v důchodovém věku. Jen v lednu 2024 přešla na zkrácený úvazek. Pracovat 47 let ve zdravotnictví znamená být pamětníkem a svědkem cesty, kterou za tu dobu urazilo české zdravotnictví. Marie Krajkovičová pamatuje doby, když v léčebně ve Dvorcích ještě nebyl provozní výtah. Personál musel pacienty i zesnulé přepravovat po schodech na lehátkách. Během noční služby se vyvařovaly skleněné cévky, stříkačky i jehly, protože jednorázové pomůcky nebyly dostupné. Dokonce i zdravotnické rukavice se musely vymývat a sušit, aby se mohly znovu použít. Marie Krajkovičová se dokázala adaptovat na všechny změny a výzvy, které přinesl vývoj zdravotnictví. Učí se od mladších kolegů, pro které jsou nové technologie přirozené, a současně jim dává osobní příklad etiky a poctivosti zdravotníků staré školy. Když je potřeba, nekouká v práci na hodinky. Byla zvyklá se v osobním volnu zapojovat do nejrůznějších aktivit, ať už to byly brigády při úklidu oddělení a zahrady nebo práce s dětmi v oddílu jiskřiček. Miluje Dvorce obklopené krásnou přírodou, i svou práci sestřičky, díky které zde našla domov a založila rodinu.
Sanitní vozy krnovské nemocnice jsou neustále vytížené. Jezdí dennodenně. Servis starších sanitek je nákladný a časově náročný, proto je potřeba vozový park průběžně obměňovat. To je důvod, proč se v červenci rozrostl vozový park o dvě zbrusu nové sanitky Volkswagen Transporter, model T6.1 Kombi. Rok výroby 2024. Každá z dvojice sanitek byla pořízena za 1,75 milionu korun. Dnes, po této akvizici, bude krnovská nemocnice provozovat celkem 13 převozových sanitek. Takzvané převozové sanitní vozy nejsou primárně určené k zachraňování životů. Nejčastěji vozí imobilní pacienty, kteří se nemají jak dostavit na ambulantní vyšetření nebo potřebují dálkový převoz ke specialistům. Přesto také tyto převozové sanitky mají právo přednostní jízdy, ke kterému patří majáky, siréna a osvědčení o registraci „vozidla zvláštního určení“. DRNR - Doprava raněných, nemocných a rodiček „Naše sanitky nejsou rychlá záchranná služba, ale převozová. Přesto ve výbavě potřebují výstražnou světelnou i zvukovou signalizaci. Souhlas s takzvaným převozem na majáky vydá dispečerka, pokud se cestou zhorší zdravotní stav pacienta. Stává se to například při převozech onkologických pacientů nebo pacientů po ambulantním výkonu. Jedná se o sanitky postavené na zakázku s tím, že musí splňovat legislativu DRNR - Doprava raněných, nemocných a rodiček,“ představila specifika převozových sanitních vozů vedoucí úseku dopravy SZZ Krnov Hana Kolofíková. Kyslík z oxygenátoru nebo z lahve Pro imobilní pacienty a pro ty se sníženou schopností pohybu je ve výbavě sanitek převozové křeslo a polohovatelné transportní lůžko, obě s certifikovanou nosností 250 kilogramů. K tomu samozřejmě patří odpovídající nájezdové rampy. K vybavení sanitky patří také kyslíková láhev. „Vzhledem k tomu, že jsme letos získali dva nové oxygenátory, vozíme kyslíkovou láhev jen jako zálohu, ale primárně jsou pacienti, kteří potřebují kyslík, převáženi na oxygenátorech. Posádky sanitek musí pravidelně absolvovat školení, takže mohou pracovat jak oxygenátorem, tak s kyslíkovou lahví,“ doplnila Hana Kolofíková s tím, že kromě převozu pacientů mohou sanitky sloužit také při akutním transportu krve nebo převozu biologického materiálu. Kde můžeme potkávat krnovské sanitky Běžné jsou pojížďky po Krnově a ambulancích v okolí. Sanitní vozy zabezpečují převozy pacientů z depandancí krnovské nemocnice ve Městě Albrechticích a Dvorcích. „Často se na naši nemocnici obrací také obyvatelé okresu Jeseník. Až podle směru jízd si člověk uvědomí, jak obrovskou oblast vlastně pokrýváme. Jezdíme s pacienty pravidelně na dialýzy, zajišťujeme převozy po ortopedických operacích do rehabilitačních ústavů. Jezdíme do RÚ Hrabyně, Chuchelné, na specializovaná pracoviště v Ostravě, Olomouci, Brně a Praze. Zajišťujeme také placené převozy, například na oční kliniku Gemini. Výjimkou nejsou ani převozy na protialkoholní záchytnou stanici. Pokud je podnapilý klient agresivní, stává se, že u převozů asistuje také policejní doprovod. Pokud je záchytka v Opavě plná, musíme takto dojet až do Karviné nebo do Havířova,“ popsala Hana Kolofíková spádovou oblast krnovských sanitek. Krnovské sanitky jsou součástí Integrovaného záchranného systému IZS. „To znamená, že v případě mimořádných událostí je krnovská nemocnice připravená koordinovat nasazení sanitek s hasiči a policisty,“ doplnila Hana Kolofíková. Transparentní nákup Nákup sanitek probíhá tak, že transparentní výběrové řízení je vypsáno přes elektronický certifikovaný systém EZAK. Nemocnice definuje své požadavky, a o dodavateli pak rozhodne nejnižší cenová nabídka. Naposledy krnovská nemocnice kupovala sanitní vozidla Ford v roce 2021. „Rozhodli jsme se letos pro koupi nových sanitních vozidel, protože ty současné většinou už mají najeto spoustu kilometrů. Jejich opravy se stávají ekonomicky nevýhodnými. Oproti nákupům sanitek v předchozích letech jsme pocítili, že ceny šly nahoru o stovky tisíc korun. Tyto vozy Volkswagen Transporter byly hrazeny z rozpočtu SZZ Krnov. Na příští rok máme u kraje, našeho zřizovatele, zažádáno o financování dalších dvou sanitních vozidel,“ doplnila Alena Motlíčková, provozně-technická náměstkyně SZZ Krnov.
Šestašedesátiletý Tomáš Nykl z Prahy má za sebou dramatický zážitek. Při jeho pobytu na ekologické akci pořádané hnutím Duha na Krnovsku jej při práci v lese pobodalo více než 20 vos. K muži u něhož hrozil anafylaktický šok, vyrazilo několik týmů posádek záchranky včetně vrtulníku. „Operátoři obdrželi informaci o pobodání muže vosami v lese, poblíž Hynčic, části Města Albrechtic. Ihned vyjeli záchranáři ze základny ve Městě Albrechticích a do terénu vzlétl také záchranářský vrtulník,“ popsal událost mluvčí Zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje Lukáš Humpl. Pacient byl po první pomoci přepraven čtyřkolkou hasičů k sanitce, která jej převezla do krnovské nemocnice. „Náš program byl zaměřen nejen na zajímavé přednášky, ale také na práci v lese. Ve středu jsme dostali za úkol ovazovat jedle proti okusu a otěru zvěře. Byla to těžko prostupná paseka, kde se musíte obtížně brodit náročným terénem a zakopáváte o kmeny. Najednou mi kolegyně říká: já se bojím, tam něco bzučí. Bohužel to vypadalo jako jediná průchozí cesta. Tak jsem šel první. Žádné vosí hnízdo jsem neviděl, jen jsem slyšel hukot, jak na mě to hejno vos zaútočilo. Najednou jsem byl obsypaný vosami a nestačil jsem utíkat mezi kmeny, co tam byly,“ popsal událost pacient Tomáš Nykl. Vosy ho moc daleko nepronásledovaly, ale žihadel bylo tolik, že je ani nedokáže spočítat. „Lékařům jsem řekl, že žihadel bylo nejmíň dvacet. Měl jsem kliku, že žádné nebylo do jazyka, do oka nebo do krku. Utíkal jsem, jak nejrychleji to šlo. Po pár minutách jsem si uvědomil, že mě neposlouchají nohy a musím si lehnout. Pan lesník volal záchranáře a mezi tím mě kolegové omývali vodou a dávali mi pít, aby se to ve mně co nejvíc zředilo. Když jsem se přes koruny stromů podíval do slunce, viděl jsem nažloutlé barevné fleky, což způsoboval právě vosí jed. Problémy s dýcháním jsem neměl, jen otoky. Cítil jsem se přiotrávený. I přes silné omámení jsem ale neupadal do bezvědomí,“ uvedl Tomáš Nykl. Pacienta přivezli na urgent krnovské nemocnice, kde na něj čekal tým internistů. „V nemocnici na interně se mi brzy ulevilo, ale lékaři byli opatrní, protože alergická reakce ještě mohla přijít dodatečně,“ uvedl Tomáš Nykl. Útok vos už zažil Jako aktivní turista se Tomáš v minulosti už setkal s útokem vos. „Nebylo poprvé, co jsem schytal větší množství žihadel. Proto jsem předpokládal, že na vosí jed nejsem alergický, ale problém bylo opravdu velké množství žihadel. Při takovém objemu jedu, co jsem schytal, ke mně lékaři přistupovali jako k vážnému případu,“ doplnil Tomáš Nykl. Podle primáře interního oddělení krnovské nemocnice MUDr. Bronislava Čapka u člověka pobodaného hmyzem hrozí různě závažné formy alergické reakce. „Lehčí imunitní reakci stačí potlačit podáním léků, ale v závažnějších případech je nutné napojení pacienta na přístroje. K nejhorším scénářům patří anafylaktický šok, který bezprostředně ohrožuje život,“ vysvětlil problematiku Bronislav Čapek. Přežil a poděkoval Tomáš Nykl si z Krnovska odváží nevšední zážitek. Dramatickou událost přežil a rozhodl se poděkovat všem, kteří mu pomohli v ohrožení života. „První poděkování patří lesníkovi, který volal záchranku a kolegům, kteří mi poskytovali první pomoc. Velké díky patří záchranářům a hasičům za rychlý zásah a transport na čtyřkolce, kde jsem seděl vedle lékaře a řidiče. Jsou to namakaní borci, kteří mě dostali z nedostupného terénu. A tady v krnovské nemocnici se mi dostalo té nejlepší péče,“ uzavřel Tomáš Nykl. Do krnovské nemocnice za ním zavítal také lesník Martin Toman, který si děkovná slova vyslechl osobně.
Infekční ambulance v krnovské nemocnici je zároveň ambulancí cestovní medicíny. Kromě diagnostiky a léčby infekčních nemocí zde nabízí poradenství zdravým lidem, kteří plánují cestu do zahraničí. Pokud se cestovatel rozhodne absolvovat očkování v naší infekční ambulanci, může současně požádat o vystavení Mezinárodního očkovacího průkazu. „Zájemci se v ambulanci dozví, jaké nemoci hrozí v různých částech světa, či které vakcíny jsou tam povinné a které doporučené. Před odjezdem do exotických zemí, ať už na východ, jih, západ či sever, je důležité sestavit plán očkování, se kterým u nás pomůže paní doktorka Kateřina Firleyová,“ sdělil mluvčí krnovské nemocnice František Kuba. Objednat se včas Sezona letních dovolených právě začíná. Cestovatelé by měli být naočkováni ideálně dva týdny před odjezdem. Povinné očkování vyžadují nejen úřady při cestách po Evropě, ale také ve státech Afriky, Asie, Karibiku, Oceánie, Ameriky či Středního východu. Bezpečné a účinné vakcíny Infekční ambulance v krnovské nemocnici při telefonické konzultaci zájemcům doporučí individuální očkovací plán podle konkrétní destinace, kterou chtějí navštívit. V exotických zemích hrozí nákaza tyfem, malárií, dětskou obrnou, žloutenkou, cholerou, meningokokem, tetanem, vzteklinou, žlutou zimnicí a dalšími nemocemi, které u nás většinou známe jen z literatury. „Optimální je vyhradit si na očkování čas alespoň šest týdnů před cestou. Před většinou zmíněných onemocnění se můžeme chránit osvědčenými vakcínami s vysokou účinností. Jsou bezpečné. Jejich nežádoucí účinky jsou minimální. Hlavní je, aby se zájemci na očkování přihlásili včas. Pokud dorazí na poslední chvíli, může se stát, že už nestihneme naočkovat všechno, co požadují. V případě vztekliny musí počítat s tím, že to může trvat o něco déle, než tělo vytvoří protilátky,“ představila obor cestovní medicíny sympatická lékařka Kateřina Firleyová. Mezinárodní očkovací průkaz Očkování je investice do prevence. Zkušení cestovatelé už počítají s tím, že vakcíny nejsou zrovna levné. Například kompletní povinné i doporučené očkování před výjezdem do Asie může zvýšit náklady na dovolenou řádově o pět tisíc korun. „Úřady mnoha států při kontrolách na hranicích a na letištích vyžadují kromě pasu také předložit Mezinárodní očkovací průkaz. Je to doklad, do kterého se zapisují všechny vakcíny. Kulaté razítko potvrzuje, že aplikace proběhla v akreditovaném očkovacím centru. Infekční ambulance krnovské nemocnice tuto akreditaci splnila. Naši klienti mají jistotu, že potvrzení o očkování má mezinárodní platnost, a že ho budou akceptovat úřady po celém světě,“ uvedla MUDr. Kateřina Firleyová. Očkovací centrum každou středu Infekční ambulance jako centrum očkování a cestovní medicíny v krnovské nemocnici funguje každou středu. Očkování se provádí na základě přechozí objednávky, aby si ambulance ve spolupráci s lékárnou zajistila požadované vakcíny. „Stačí vytočit telefonní číslo 730 570 650. Sestřička ochotně poskytne zájemcům informace jak se objednat na očkování nebo na konzultaci,“ dodala lékařka Kateřina Firleyová. Odborníci z oblasti cestovní medicíny také sledují aktuální informace o epidemiologické situaci v různých částech světa. Poradí cestovatelům i po návratu domů, pokud v zahraničí řešili nějaké zdravotní problémy. Zkušenost krnovské cestovatelky v Africe Očkovací průkaz před cestou do Afriky si vyřídila také Michaela Kosařová z Krnova. „Když jsem se chystala jako dobrovolník do Ugandy, poradili mi před cestou očkování na choleru, žloutenku typu A, žlutou zimnici a vzteklinu. Všechny vakcíny jsem si nechala zapsat do očkovacího průkazu, takže s africkými úřady nebyly žádné problémy, a navíc jsem se cítila v bezpečí. Před odletem jsem začala preventivně užívat antimalarika. Když to po pár dnech v Ugandě vyvolalo nežádoucí vedlejší účinky, stačilo zatelefonovat do Česka do ambulance cestovní medicíny, zda můžu antimalarika vysadit a jakými léky potlačím alergickou reakci. Díky této zkušenosti všem cestovatelům doporučuji vakcinaci, Mezinárodní očkovací průkaz a hlavně si do mobilu uložte kontakt na ambulanci cestovní medicíny,“ popsala svou zkušenost fotografka a cestovatelka Michaela Kosařová, která svou fotografickou tvorbu v zahraničí prezentuje pod pseudonymem Misha Lens, aby se kolegové nemuseli potýkat s českým „ř“ v jejím příjmení. Konzultace v ambulanci cestovní medicíny využila nejen v souvislosti s tropickou Afrikou, ale třeba také před cestováním daleko na severu po Islandu.
S vynikající zprávou před letními prázdninami přichází lékaři krnovské nemocnice. Pro pacienty, kteří utrpěli zlomeninu a právě chystají odjezd na dovolenou, totiž letní koupání nepříjemným úrazem nekončí. Místo klasické sádry si pacienti mohou připlatit za novou speciální fixaci OPENCAST. S tou je možné opakovaně chodit do vody, aniž by se porušila. Novinku má krnovská nemocnice k dispozici od prvních červnových týdnů. Fixace OPENCAST nemá s klasickou sádrou mnoho společného. Jedná se o mřížku z karbonových vláken. „Materiál v podobě bílé mřížky stačí nahřát horkým vzduchem ve speciální „troubě“, aby změknul a vytvaroval se přesně podle končetiny. Pacient s takovou fixací se nemusí nijak omezovat při mytí, sprchování ani koupání. Většina vody mřížkou jen proteče, a zbytek se snadno vysuší ručníkem nebo fénem. OPENCAST je zcela prodyšný, takže pokožka nebude svědit. Jde o hygienické řešení, a navíc zraněná končetina stále bude pod vizuální kontrolou. Nasazování nahřáté mřížky za pomoci plastových svorek zabere pár minut. Sejmutí je stejně snadné a rychlé,” představil novinku ortoped krnovské nemocnice MUDr. Rostislav Kocián. Novinku doporučí V krnovské nemocnici jsou zatím k dispozici dvě varianty fixace OPENCAST, které poslouží především pacientům chirurgie a ortopedie. Jde o fixaci předloktí, která znehybní zápěstí, a vysokou fixaci, která znehybní loket. Podle lékařů bude v nejbližší době uvedena na trh také fixace pro dolní končetiny. „Tato fixace má široké spektrum využití, ale primárně je určená na nekomplikované zlomeniny a podvrtnutí. Vhodnost aplikace vždy posoudí lékař. U nás v krnovské nemocnici bude fixace OPENCAST k dispozici na chirurgické a ortopedické ambulanci, pokud to lékař vyhodnotí jako vhodné řešení,“ pokračoval lékař Rostislav Kocián. Konečné slovo bude mít ale pacient, jelikož si musí za OPENCAST připlatit. Opakované užití Fixace vhodná ke koupání je považována za nadstandard. „Pacient rozhodne, zda toto řešení chce nebo ne. Předem musí vědět, že za OPENCAST zaplatí plnou cenu. Krátká fixace na zápěstí u nás vyjde na 2500 korun a vysoká stojí 4100 korun. Výhodou je, že pacient, který si fixaci koupí, ji může použít opakovaně. Pokud v budoucnu utrpí podobný úraz, může přijít do nemocnice s vlastní fixací, a my mu ji pouze nahřejeme a nasadíme. Nebo ji můžeme nasadit někomu jinému. Je snadné fixaci zkrátit nebo zmenšit, pokud si třeba první zlomeninu vyléčil dospělý a druhou si má léčit dítě. Fixace se dá snadno poupravit i v případě, když se během léčby objeví nebo splaskne otok,“ řekl Rostislav Kocián. OPENCAST je ideální pro děti, proto u mladých pojištěnců VZP do 18 let pojišťovna zpětně proplatí příspěvek. Snadná manipulace OPENCAST je vyroben z materiálu, který je dostatečně tuhý a pevný, aby zafixoval zlomeninu. Fixaci lze využít také po operacích končetin. „Předpokládáme největší zájem u dětských pacientů. Možnost koupání jistě potěší i ty, kteří utrpěli úraz před odjezdem na dovolenou. OPENCAST je vhodné řešení pro pacienty s lupénkou a kožními problémy. Mřížka garantuje, že kůže stále bude na vzduchu, nepotí se a je dostupná pro kontroly a léčbu. Pokud je nutné ošetřovat zranění nebo pooperační ránu, stačí v mřížce vystřihnout okénko, aby se fixace nemusela sundávat. Ani při rentgenování se nemusí sundávat, protože materiál je pro tyto paprsky průchozí,“ dodal ortoped Rostislav Kocián. S OPENCASTEM se nedoporučuje navštěvovat sauny, kde by dlouhodobým působením vysokých teplot mohlo dojít k nežádoucí deformaci nebo uvolnění.