SZZ Krnov

Dvě zdravotní sestry SZZ Krnov jsou ve finále ankety Moravskoslezská sestra

12. září

Osmý ročník ankety Moravskoslezská sestra jde do finále. Do boje o hlasy nejen odborné poroty, ale také veřejnosti, postoupily i dvě zdravotní sestřičky Sdruženého zdravotnického zařízení Krnov. Až do 30. září může široká veřejnost hlasovat na stránkách https://sestra.msk.cz/, a určit, která sestřička se stane nejsympatičtější Sestrou veřejnosti 2023. O vítězství v prestižní anketě se v letošním ročníku ucházejí porodní asistentka Hana Kotučová a Olga Kurečková, vrchní sestra oddělení DIOP (Dlouhodobé Intenzivní Ošetřovatelské Péče). „Povolání zdravotní sestry je často opomíjené, přitom ale nesmírně náročné, a to jak fyzicky, tak psychicky. Obě nominované sestřičky jsou profesionálky v každém ohledu své práce. Empatické a vstřícné k pacientům, oblíbené v kolektivu a pro lékaře nepostradatelné. Budu oběma kandidátkám držet palce a věřím, že za svou obětavost a péči získají uznání i v této anketě,“ uvedl ředitel SZZ Krnov MUDr. Ladislav Václavec, MBA. Porodní asistentka Obě nominované sestřičky pracují ve zdravotnictví neuvěřitelných 38 let. Hana Kotučová o své pracovní dráze měla jasno již jako studentka gymnázia. Už tehdy pomáhala v porodnici jako pomocnice. Po studiích si vyzkoušela různá pracovní zařazení – rizikové těhotenství, šestinedělí, porodní sál, operační sál, nebo ambulanci. „Bohaté zkušenosti získala také při opakovaných pracovních pobytech v Riyadh Military Hospital v Saudské Arábii, kde působila jako vrchní sestra na porodních sálech. Její odborné znalosti využili také scénáristé seriálu První republika. Své znalosti nyní dál předává začínajícím porodním asistentkám, pro které je přísnou, ale citlivou a oblíbenou rádkyní,“ řekla Šárka Tavandzi, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči. Palitativní a hospicová péče Olga Kurečková v krnovské nemocnici pracuje od roku 1989. Začínala na interním oddělení, později stála u zrodu dvou samostatných oddělení SZZ Krnov, a to urgentního příjmu a oddělení DIOP, kde nyní pracuje jako vrchní sestra. DIOP získalo ocenění za koncept bazální stimulace pacientů a usiluje o udělení Supervize. „Práce na oddělení paliativní a hospicové péče patří k těm nejnáročnějším. Sestra musí nejen perfektně pečovat o pacienta ve velmi vážném zdravotním stavu, ale také být oporou pro pacientovy blízké. Olga Kurečková tento nelehký úděl zvládá s přehledem a neutuchajícím úsměvem na tváři. Neustále přichází s novými nápady, jak pacientům pomoci, zasloužila se například o pořízení a zprovoznění přístroje, pomocí kterého může pacient sdělit své myšlenky a potřeby převodem očních pohybů na text,“ dodala Šárka Tavandzi. Hlasovat je možné do 30. září 2023 na webu https://sestra.msk.cz/, poslat lze až 5 hlasů denně. Vítězky si svá ocenění převezmou 19. října 2023 na slavnostním galavečeru v aule Vysoké školy báňské.

Kurz pro rodiče - Péče o novorozence

5. září

Kurz pro rodiče - Péče o novorozence - viz příloha

Mladá houbařka se otrávila muchomůrkou

30. srpna

Lékaři krnovské nemocnice se před několika dny starali o třicetiletou ženu z Krnovska, která se otrávila po pozření muchomůrky tygrované. Při její konzumaci se domnívala, že jde o chutnou muchomůrku růžovku. O několik hodin později se u ní dostavily první příznaky otravy. „Začala mě bolet hlava a strašně moc břicho. Několikrát jsem zvracela. Pusu jsem měla plnou slin, začaly mi brnět prsty. Pořád jsem přemýšlela, co jsem mohla sníst a vzpomněla si na to, že jedna z růžovek na pánvi i při loupání se zbarvila jinak. Když jsem šla do patra k prarodičům, myslela jsem si, že jedu po jezdících schodech. Vše se vlnilo a vypadalo zpomaleně. Proto jsem si zavolala záchranku. Po telefonu mi doporučili, abych snědla maximum aktivního uhlí. Pak už mě vezli do nemocnice,“ prozradila sympatická houbařka, která na růžovky chodí patnáct let. Pacientka skončila na interním oddělení krnovské nemocnice. „U pacientky jsme zahájili symptomatickou léčbu. Ta byla úspěšná a žena mohla být následující den propuštěna domů,“ uvedl primář interního oddělení krnovské nemocnice MUDr. Bronislav Čapek a zdůraznil: „Při podezření na otravu houbami je vždy důležité co nejdříve vyhledat lékaře a zahájit správnou léčbu.“ Pacientka na nemocničním lůžku přiznala, že se i o tomto víkendu vydá na houby. „Houbaření je můj celoživotní koníček. Ale muchomůrkám růžovkám se budu raději vyhýbat. Ostatním houbařům po vlastní zkušenosti doporučuji dávat do košíku pouze houby, které bezpečně poznají. Osobně už podobný stav nechci nikdy zažít. Děkuji za péči záchranářům a zdravotníkům krnovské nemocnice,“ dodala sympatická houbařka. V krnovské nemocnici skončil také pětiletý chlapec, který na zahradě pozřel neznámou houbu. Lékaři krnovské nemocnice požádali o konzultaci mykologa, který houbu označil jako nejedovatý hnojník obecný. Chlapec v průběhu hospitalizace nejevil známky otravy a po krátké době byl propuštěn domů.

Chtěl zachránit život zmiji, kousla ho

25. srpna

Zachránit život zmiji, která se vyhřívala na silnici, se před několika dny rozhodl třiačtyřicetiletý muž z Krnovska. Had se svému zachránci odvděčil kousnutím do ruky. Muž se silnými nevolnostmi skončil v krnovské nemocnici. „Návaly horka, výrazné pocení a zažívací obtíže donutily pacienta k návštěvě naší nemocnice. Stupeň otravy byl poměrně těžký, a proto jsme příznaky konzultovali s Toxinologickým centrem KARIM Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a požádali o vydání antiséra. Muž byl po několikadenní hospitalizaci propuštěn domů,“ uvedl vedoucí lékař Jednotky intenzivní péče interního oddělení SZZ Krnov MUDr. Bronislav Čapek. V krnovské nemocnici se v létě starali také o devětapadesátiletou pacientku, kterou zmije kousla při sekání trávy. „Pacientka vykazovala jen mírné lokální příznaky – otok a bolest nohy. V jejím případě stačila léčba antihistaminiky a kortikoidy. Po čtyřdenní hospitalizaci byla propuštěna do domácí péče,“ popsal druhý případ uštknutí MUDr. Bronislav Čapek. Příznaky hadího uštknutí Prvním příznakem uštknutí jsou dvě až čtyři malé ranky, v jejichž okolí dochází k otoku s výrazným bledým středem. Následuje zvýšená teplota doprovázená silným pocením, pocity na zvracení, bolestí břicha či průjmem. „Smrtelné účinky zmijího jedu jsou vzácné, největší nebezpečí představuje uštknutí pro děti do 3 let. Komplikací ale mohou být výrazné otoky nebezpečné zejména v oblasti krku a hlavy. Riziko představují také infekce v ráně nebo alergické reakce, které mohou vést až k anafylaktickému šoku. Proto doporučujeme vždy vyhledat lékařskou pomoc. Pacient je obvykle hospitalizován na jednotce intenzivní péče, dostává léky proti alergii, popřípadě antibiotika, v nejtěžších případech pak antisérum. V nemocnici zůstává, než odezní reakce na hadí jed,“ dodal MUDr. Bronislav Čapek. Co dělat v případě uštknutí Otrava zmijím jedem má pozvolný nástup. Důležité je proto zachovat klid a zajistit transport pacienta do zdravotnického zařízení. Před odborným lékařským ošetřením je vhodné uložit postiženého do stínu, podávat nápoje (vyhnout se kofeinovým a alkoholickým nápojům). Poraněnou končetinu je dobré chladit, ale neledovat. Končetina se může dát do zvýšené polohy a je vhodné sundání šperků či hodinek, které by po otoku mohly bránit průtoku krve. Zmijí jed se nikdy nesmí vysávat, rána se nesmí rozřezávat a končetina se nesmí zaškrcovat! Chlapce kousnul pavouk V ambulanci praktického lékaře pro děti a dorost krnovské nemocnice ošetřili v létě také desetiletého chlapce, kterého kousnul pavouk neznámého druhu přímo do rtu. „S pacientem do nemocnice dorazili rodiče. U dítěte bylo viditelné drobné poranění na rtu, včetně otoku. Chlapec nejevil známky otravy ani nevykazoval jiné obtíže. Doporučena mu byla léčba antihistaminiky. Po dvou dnech byl zcela v pořádku,“ sdělila tisková mluvčí nemocnice BcA. Květa Urbánková, Dis.

Dětská pohotovost bude od září jen v krnovské nemocnici

21. srpna

Lékařská pohotovostní služba pro děti a dorost v okrese Bruntál projde změnou. Od 1. září 2023 bude nejen v pracovních dnech, ale i o víkendech a svátcích fungovat pro dětské pacienty trvale jedno pracoviště pohotovosti, a to v pediatrické ambulanci Sdruženého zdravotnického zařízení Krnov, p. o. na ulici I. P. Pavlova 552/9. Pro zákonné zástupce dětí z Bruntálska se toho příliš nezmění, jelikož v pracovních dnech s dětmi na pohotovost dojíždí právě na pediatrické oddělení krnovské nemocnice. Nemocnice chce s lékaři, kteří sloužili pohotovosti při ZZS MSK Bruntál uzavřít nové dohody, aby se nadále mohli podílet na službách. Smlouvy lékařů z Krnovska zůstanou v platnosti. „Všem lékařům, kteří se na zajištění služeb LPS PDD v regionu podílejí a budou podílet, patří velké poděkování,“ uvedla náměstkyně pro léčebnou péči SZZ Krnov MUDr. Marie Žaloudíková. Nemocnice žádá všechny městské a obecní úřady z Bruntálska, Vrbenska a Rýmařovska, aby na hlavní stránku oficiálních webů, případně do tištěných obecních zpravodajů, umístily zprávu o sjednocení místa dětské pohotovosti o víkendech a svátcích. Také prosíme o předání této zprávy do základních škol a školek ve městech i obcích, aby ředitelé měli možnost o změně informovat rodiče. „Stejně jako tomu dosud bylo v pracovních dnech, nyní i o víkendech bude výhodou pro zákonné zástupce z Bruntálska komplexnost vyšetření, které dětská pohotovost v nemocnici nabídne. Ať už jde o moderní zobrazovací metody, rychlou dostupnost konziliárních lékařů různých odborností či možnosti centrální laboratoře. V případě nutnosti hospitalizace dítěte pak již nebudou muset nikam přejíždět, péči jejich potomkovi poskytnou přímo na dětském oddělení krnovské nemocnice, kde je lékařská pohotovost pro děti a mládež umístěna,“ dodala lékařka Marie Žaloudíková. Lékařská pohotovost pro děti a mládež v SZZ Krnov, p. o. Pavilon C (zelená budova) So, Ne, Svátky: 08:00–20:00 (ve zbylém čase zajišťuje personál oddělení) Po–Pá: 15:00–07:00 (zajišťuje personál oddělení)

Iktové centrum krnovské nemocnice je mezi nejlepšími pracovišti světa

11. srpna

Diamantový, tedy nejvyšší, status za vynikající péči o pacienty s cévní mozkovou příhodou (CMP) převzal tým Iktového centra krnovské nemocnice. Prestižní certifikát mezinárodní asociace European Stroke Organisation (ESO) Angels Initiative řadí krnovské iktové centrum mezi světovou špičku. Hra o čas Cévní mozková příhoda, lidově řečeno mrtvička, je náhlou poruchou krevního oběhu mozku. Ischemická forma vzniká ucpáním mozkové tepny. Je jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Bez rychlé lékařské pomoci hrozí trvalá invalidita, ztráta řeči nebo zraku, poruchy paměti a další dlouhodobé nebo trvalé následky. „Abychom mohli zahájit léčbu trombolýzou, neboli podat lék, který rozpustí krevní sraženinu, musí se pacient dostavit ihned po vzniku prvních příznaků. Nejpozději do 4,5 hodiny od těchto prvních příznaků mozkové příhodce je nutné zahájit léčbu. Splňovat musí i další náročná kritéria. V nemocnici se nám podařilo díky urgentnímu příjmu a přesně naučeným postupům zkrátit čas od přijetí pacienta, provedení potřebných vyšetření a podání speciálního léku z 55 minut na průměrných 20 minut. Náš rekord v podání trombolýzy od příjezdu pacienta je 12 minut. Za tu dobu je třeba pacientovi udělat a zjistit výsledky krevních odběrů a provést vyšetření mozku a cév zásobujících mozek na CT přístroji, které se musí také vyhodnotit. Následně se podává speciální lék, který sraženinu začne rozpouštět,“ popsal laicky podání trombolýzy vedoucí lékař Iktového centra neurologického oddělení SZZ Krnov MUDr. Andrej Billý. Špičkové pracoviště Krnovská nemocnice nepatří mezi největší, přesto některá její pracoviště udávají trendy napříč republikou i Evropou. Právě Iktové centrum získává ocenění dlouhodobě. „Před mnoha lety, když jsme získali první ocenění nezávislé mezinárodní asociace, jsme se rozhodli, že se pokusíme standard udržet, případně zlepšit. To se nám opakovaně povedlo. Pořízení magnetické rezonance před 4 lety a letos i nového CT za bezmála 30 milionů korun zrychlilo a zpřesnilo diagnostiku. Pacientům budeme nadále rychle podávat speciální lék, ale zároveň hlídat, aby následná rehabilitace, práce celého týmu včetně logopeda odpovídala nejvyšším standardům. Děkujeme mezinárodní asociaci za krásný certifikát, ale je třeba říci, že patří také kolegům z urgentního příjmu, RDG oddělení, centrální laboratoře, rehabilitace a dalším, jejichž rychlá a přesná práce má na léčbu pacientů s CMP vliv,“ uvedl primář neurologického oddělení MUDr. Marek Knapčík. Udělení prestižního certifikátu těší vedení nemocnice. „Celou dobu se snažíme pro pacienty z našeho regionu zajistit co nejkvalitnější zdravotní péči. Jsem nesmírně rád, že naše Iktové centrum opět získalo od nezávislé mezinárodní asociace nejvyšší možné ocenění. Týmu iktového centra, potažmo všem z neurologického oddělení, patří velké poděkování,“ dodal ředitel nemocnice MUDr. Ladislav Václavec, MBA. Úspěšnou léčbu ischemické cévní mozkové příhody má za sebou také paní Jana z Bruntálu, která na Iktovém centru v Krnově strávila týden. „Udělalo se mi doma slabo, motala jsem se a nakonec omdlela. Bratr na nic nečekal a autem mě odvezl do krnovské nemocnice. Moc děkuji lékařům i sestřičkám, všichni se tu o mě perfektně starali. Byla to velká lekce, člověk si začne opravdu vážit zdraví, až když se něco stane,“dodala pacientka. Pozn.: Iktové centrum v krnovské nemocnici zahájilo provoz v roce 2011 jako jedno z prvních pracovišť v ČR. Léčbu cévní mozkové příhody trombolýzou podstoupil první pacient již o pět let dříve. Mezinárodní asociace ESO sdružuje více než 1500 obdobných pracovišť po celém světě. Při hodnocení iktových center komisaři posuzují celkovou péči o pacienta. Pro zisk certifikátu tak je důležitá nejen rychlost podání trombolýzy, ale také míra a komplexnost péče.

Malířka z Centrální laboratoře krnovské nemocnice vystavuje na zámku v Linhartovech

3. srpna

Až do konce srpna mohou návštěvníci zámku v Linhartovech obdivovat obrazy Vladimíry Gajdošové. Manažerka kvality a odborná referentka Centrální laboratoře krnovské nemocnice se kreslení věnuje jen ve volném čase, přesto je oblíbenou a uznávanou umělkyní. Její obrazy dělají radost po celém světě. Česká republika, Německo, Slovensko, USA, Kanada, Holandsko, Turecko, Irák, Finsko. To jsou jen některé z mnoha zemí, kde portréty Vlaďky Gajdošové zdobí nejednu domácnost. Teď obrazy těší návštěvníky linhartovského zámku. „V naší nemocnici máme přes devět set zaměstnanců. Téměř všechny kolegyně a kolegové mají nějaký koníček či zálibu a někteří v nich skutečně vynikají. Právě Vlaďka Gajdošová patří mezi ně. Její portréty jsou nádherné, magické a zvláštní tajemno nutí návštěvníky, aby si je do detailu prohlédli. V loňském roce byly některé její obrazy součástí výstavy Zdravotníci jinak, kterou jsme pořádali u příležitosti 110 let krnovské nemocnice. Osobně si nenechám ujít možnost vidět její další díla v krásných prostorách linhartovského zámku," uvedl ředitel SZZ Krnov MUDr. Ladislav Václavec, MBA. Síla emocí K malování přivedla Vladimíru Gajdošovou náhoda. Stačil krátký pohled na tříletou dcerku stojící na pozadí západu slunce. Ke každému svému obrazu má silné pouto. Vznikají většinou na základě vlastních pocitů a skutečných prožitků v konkrétních situacích. Realitu a osobní emoce ale vkládá do obličejů vymyšlených neexistujících postav. Inspirací se mohou stát i věci zcela obyčejné. „S manželem jsme v obýváku pokládali koberec, jenže jsme ho položili nakřivo, a tak jsme se jej snažili vyrovnat. Ale ať jsme za konec koberce tahali, jak jsme chtěli, nepohnul se ani o milimetr. Pak jsme přišli na to, že když pod koberec vlezu a nadzvednu ho zády, půjde s ním lépe manipulovat. Jenže já zalezla moc hluboko a on se za mnou zavřel… Trpím klaustrofobií, takže jsem se začala dusit, panikařit a s pocitem, že už se nikdy nedostanu ven, mi vyhrkly slzy. Když mě pak manžel vytáhl za nohy ven, dostal záchvat smíchu, protože si myslel, že je to děsná legrace, a já že prý taky brečím smíchy. Nakonec jsme se smáli oba a druhý den z toho vznikl obraz. Asi to tam málokdo uvidí, ale já vím – to je má klaustrofobie,“ popsala malířka okolnosti vzniku jednoho z obrazů. Obrazy bez jména Ve své tvorbě se specializuje výhradně na portréty, lidí nebo zvířat. Některé mohou při zběžném pohledu působit nedokončeně, jejich neúplnost je ale záměrná. Tak jako obraz, na kterém bude pozorovatel marně hledat obličej. „Namalovala jsem jen kousek hlavy a cop s červenou gumičkou. Manžel kresbu zhodnotil, že je to škoda papíru, proč tam chybí obličej. To byl ale záměr. Ta dívka je totiž tak naštvaná, že ji opravdu nikdo nechce do obličeje vidět,“ vysvětlila Vlaďka Gajdošová. Obrazy na výstavy vybírá srdcem. Svá díla záměrně vystavuje bez jména, nechává na divákovi samotném, jaké emoce a pocity v kresbě najde. Pro ty, kteří umí v kresbě hledat, se nebojí vybrat ani díla na první pohled poněkud strašidelná. Radost na zakázku Obrazy zaujala nejen své nejbližší, ale také návštěvníky výstav. Hned na první z nich se objevili zájemci o koupi. „Oslovila mě paní s dotazem, zda by mohla koupit obraz krásné plačící ženy svému muži k Vánocům. Obraz se mu prý velice líbil, jen jsem musela paní přísahat, že ta žena z obrazu opravdu neexistuje,“ dodala kreslířka. Dnes je Vlaďka Gajdošová vyhledávanou portrétistkou, na zakázku si u ní lidé objednávají portréty milovaných lidí i domácích mazlíčků. Darují je svým blízkým k narozeninám, výročí, svatbám, nebo jako vzpomínku. Kresby pastelem jsou většinou černobílé, s jedním výrazným barevným prvkem. Kouzelným dojmem pak působí netradiční černé portréty na černém pozadí.

Klaunka z Balónkova vykouzlila úsměv na tváři pacientů krnovské nemocnice

1. srpna

Milé překvapení čekalo na dětské pacienty krnovské nemocnice v úterý 1. srpna. Zapomenout na chvíli na bolest či smutek a zpříjemnit čas hospitalizace jim umožnila Klaunice Botička z Balónkova. Rozesmála svým představením děti i jejich rodiče. „S Klauny z Balónkova spolupracujeme už mnoho let, do naší nemocnice přijíždí několikrát ročně. Klaunům i klaunkám patří naše velké poděkování, jelikož má smysl dělat radost dětem, obzvláště když jsou mimo domov v cizím prostředí a trápí je nemoc či jsou po úrazu," uvedl MUDr. Ladislav Václavec, MBA, ředitel SZZ Krnov. Klauni jsou členy spolku Trdla, divadelní společnosti absolutních neherců, a do nemocnic jezdí zdarma.„Pro děti bývá hospitalizace psychicky náročná. V létě jsou zde navíc také děti, které do našeho regionu přijely užít si prázdniny, jsou traumatizované po úrazech či dopravních nehodách a často daleko od domova, což jejich smutek a nepohodu zhoršuje. Přítomnost Klaunů z Balónkova je proto velká pomoc, jejich představení se líbí nejenom dětem, ale i dospělým, kteří je doprovázejí,“ dodal Mgr. Josef Lhoťan, MBAce z dětského oddělení krnovské nemocnice. Veselé vystoupení potěšilo i pětiletého Dominika z Krnova, který je v nemocnici po drobném chirurgickém zákroku. Na památku mu zůstal vrtulník, myška, pejsek i včelka z pestrobarevných balónků. „Vystoupení se mi moc líbilo. Nejlepší bylo to kouzlení,“ prozradil klučina s úsměvem od ucha k uchu. Úterý dopoledne své umění předvedla Adéla Valůšková, která si říká Klaunice Botička. „Představení jsou pokaždé jiná, menší děti potěší třeba zvířátko z balónku. Vyrábím pejsky, kočičky, teď v létě také včelky, palmy nebo i chobotnice. Starší děti se zabaví u hádanek nebo kouzelnických triků, proto mám s sebou kouzelný kufr. Cestujeme za dětmi tam, kde je nás potřeba. Největší odměnou je, když z nemocničního pokoje odcházím a vyprovází mě úsměv na tváři malých pacientů“ uzavřela Klaunice Botička.

Oznámení centrální laboratoře

28. července

ERYTROPOETIN V SÉRU A INTERLEUKIN 6 V SÉRU – ZMĚNA METODY A REFERENČNÍHO ROZMEZÍ Vážené kolegyně a kolegové, od 31. července 2023 dochází ke změnám v laboratorním vyšetření erytropoetinu v séru (EPO) a interleukinu 6 v séru (IL6). Důvodem uvedených změn je zkvalitnění měřícího procesu. Stanovení EPO budeme nově provádět metodou CLIA firmy Siemens. Nová metoda poskytuje podobné výsledky jako metoda stávající. Stanovení IL6 budeme nově provádět metodou ECLIA firmy Roche. Nová metoda poskytuje oproti stávající metodě výrazně vyšší výsledky, s čímž koreluje i vyšší referenční mez nové metody. S přechodem na nové metody dochází u obou vyšetření ke změně referenčního rozmezí. Informace budou také součástí výsledkového listu. Ostatní fáze laboratorního vyšetření zůstávají beze změny. Mgr. Jan Vaverka Ing. Jakub Ručka vedoucí úseku biochemie primář Centrální laboratoře V Krnově 28. 7. 2023

Výzva pro dárce krve – akutní nedostatek krve

26. července

Hematologicko-transfuzní oddělení Slezské nemocnice v Opavě vyhlásilo akutní nedostatek krve. Proto prosíme zdravé dárce s krevní skupinou 0+ a 0-, aby přišli darovat krev na odběrovém místě v Krnově nebo Opavě. Bližší informace a možnost objednání na tel. 800 800 127 nebo 554 690 403. Provozní doba Odběrového místa Krnov: Pondělí 6.30 – 8.30Úterý 6.30 – 8.30Středa 6.30 – 8.30Pátek 6.30 – 8.30 Více informací k darování krve a plazmy naleznete na https://www.szzkrnov.cz/oddeleni/darovani-krve-a-plazmy nebo https://www.snopava.cz/pacienti/darci-krve.

Zkušená porodní asistentka radí budoucím maminkám z Rýmařovska

19. července

Co vše se stane během devíti měsíců těhotenství? Jak se v těhotenství stravovat a cvičit? Co čekat u porodu? Na tyto i další otázky odpovídá na pravidelných setkáních s budoucími rodiči z Rýmařovska zkušená porodní asistentka krnovské porodnice Blanka Lunerová. Setkání se konají každé první pondělí v měsíci přímo v Rýmařově v příjemném prostředí kavárny Turistických známek od 16:00 do 18:00. Vstup je zdarma. Zájemci se mohou hlásit na e-mailu lunerova.blanka@szzkrnov.cz, popř. přijít i bez předchozí registrace. „Na každou přednášku připravím jedno téma o těhotenství, porodu nebo šestinedělí. Porodní plán, bonding, různé varianty porodů, relaxační polohy při porodu, kojení a další. Nechci ale, abych si jen stoupla před lidi a hodinu něco povídala. Proto je samotná přednáška pouze základním kamenem našich setkání, mnohem větší důraz kladu na individuální přístup. Po mém krátkém úvodu si tak společně s rodiči povídáme o tom, co je v danou chvíli zajímá nebo trápí nejvíce. Díky tomu mohu pomoci a poradit jak mamince na začátku těhotenství, tak i té, kterou porod čeká za pár dní nebo týdnů, ale i rodičům, kterým se miminko už narodilo,“ popsala Blanka Lunerová. Teorie vs. praxe Rodiče z Rýmařovska se na přednášky rádi vrací, i když nového člena rodiny již přivítali na světě. „Jsem ráda, že se vrací k nám i ženy, které mají porod za sebou. Povídáme si s novopečenými maminkami o jejich konkrétním zážitku z porodu, co se jim osvědčilo, co bylo jinak, než předpokládaly a podobně. Totéž se týká i osobních zkušeností s kojením. Maminky tak neslyší jen teorii ode mě,“ řekla Blanka Lunerová. Prohlídka porodnice Blanka Lunerová velmi dobře ví, jak důležitou roli hraje i znalost prostředí, ve kterém bude porod probíhat. Proto posluchačkám svých přednášek nabízí také možnost individuální prohlídky porodnice. „Maminky s povděkem přijímají, že půjdou rodit tam, kde někoho už znají. I ty, které na kurzu měly z porodu velké obavy, pak byly klidné, protože už porodnici znaly a cítily se jistější. Jsem ráda, že mám velkou podporu naší vrchní sestry, paní Petřekové a celého týmu porodnice i novorozeneckého oddělení,“ uvedla Blanka Lunerová. Když se sejde celá rodina Mezi posluchači zajímavých přednášek nejsou jen těhotné ženy, ale také jejich blízcí – nastávající tatínci nebo babičky. „Babičky nám vypráví své zážitky, porovnáváme, jak se porodnictví změnilo. Tatínkové zase mají většinou obavy, jaká bude jejich role u porodu. Uklidňuji je, že skutečný porod není tak zběsilý jako ve filmech nebo seriálech a u porodu stačí jejich prostá přítomnost a hlavně klid,“ zakončila oblíbená porodní asistentka.

Malí pacienti s dobrovolníky malovali na skla nemocničního koridoru

12. července

Malí pacienti dětského oddělení krnovské nemocnice mají za sebou netradiční zážitek. Ve středu 12. července pod dohledem zdravotníků a ve spolupráci s dobrovolníky Slezské Diakonie Krnov kreslili na skla nemocničního koridoru obrázky. Nemocniční koridor u dětského pavilonu je tak zase o něco veselejší. „Přestože klademe při poskytování zdravotní péče důraz na lidský přístup ke všem pacientům, uvědomujeme si, že pobyt v nemocnici je pro mnoho pacientů stresující. Víme, že nejhůře hospitalizaci snáší děti, a proto se snažíme vytvářet prostředí, které jim připomíná domov. Spolupracujeme s nemocničními klauny, dobrovolníky a realizujeme různé akce, které jim i jejich doprovodu pobyt v nemocnici zpříjemní. Malování na skla v koridoru je jednou z těchto akcí. Tvorba obrázků baví autory, navíc potěší také další malé i dospělé pacienty. Děkuji všem autorům z řad pacientů, dobrovolníků a také Slezské diakonii Krnov,“ uvedl ředitel nemocnice MUDr. Ladislav Václavec, MBA. Na skla koridoru se začalo v krnovské nemocnici poprvé kreslit již před 15 lety. „První malování v koridoru se uskutečnilo na Den dětí v roce 2008, kdy jsem byla primářkou oddělení. Zapojili se do něj tehdy nejen pacienti, ale často také jejich rodiče, prarodiče nebo zaměstnanci se svými dětmi. Část kreseb z té doby již musela být odstraněna, jelikož časem došlo k jejich poškození či vyblednutí. Pár jich vydrželo až do dnešního malování. I s novými motivy budou dělat radost nejen dětským pacientům,“ sdělila náměstkyně pro léčebnou péči SZZ Krnov MUDr. Marie Žaloudíková. Nakreslil auto Malý Matěj skončil na dětském oddělení po autonehodě. Na okno koridoru se rozhodl namalovat auto. „Nejsem z Krnova, ale měli jsme bouračku, a tak mě tu nechali na pozorování. Všichni jsou hodní. To, že se tady smí kreslit na skla, je dobré. Nakreslil jsem auto. Snad se bude dalším dětem, co tady budou ležet, líbit,“ nechal se slyšet Matěj. Pohádkové bytosti Dobrovolníci z řad veřejnosti kreslili zejména postavičky a bytosti z dětských filmů a pohádek. V koridoru přibyl Bob a Bobek, drak Bezzubka, poník Rainbow Dash. Desetiletá Nikolka Ostráková z Krnova nakreslila les a sovy. „V nemocnici jsem byla jen, když jsem se tady narodila. Ale s babičkou jsme přišly něco nakreslit, abychom potěšily děti, co tady leží. Nakreslila jsem sovy, protože je mám ráda a jsou moudré,“ sdělila malá výtvarnice.

Aktuality