SZZ Krnov

Vibrující chladivá beruška pomáhá dětem v krnovské nemocnici

15. října

Už pouhý pohled na injekční jehlu u nejmladších pacientů často vzbuzuje úzkost a obavy. Zdravotníci na dětském oddělení krnovské nemocnice právě testují roztomilou novinku, která dětem pomůže překonat tento stres. Vibrující strojek Buzzy v podobě usměvavé berušky odvede dětskou pozornost od nepříjemného zákroku. Navíc snižuje citlivost na vnímání bolesti. Beruška, která na první pohled vypadá jako běžná dětská hračka, se gumičkou připevňuje na kůži. Její vibrace ztlumí nepříjemné pocity při odběrech krve, zavádění kanyly, při očkování a podobných zákrocích. Dítě svou pokožkou primárně vnímá příjemně chladivý krém v kombinaci s brněním vibrací. Díky tomu svou pozornost už tolik nesoustředí na strach z bolesti. Rodiče, kteří v krnovské nemocnici doprovází dětské pacienty, se s toto novinkou budou setkávat nejen na standardním dětském oddělení, ale také na jednotce intenzivní péče nebo u praktického lékaře pro děti a dorost. Mgr. Josef Lhoťan MBAce, který na dětském oddělení krnovské nemocnice zastává post vrchní sestry, v souvislosti s beruškou už zaznamenal pozitivní reakce dětských pacientů, rodičů i kolegů zdravotníků. „S naším novým pomocníkem v podobě berušky s chladivými křídly máme po pár dnech ty nejlepší zkušenosti. Malý strojek před injekcí nebo odběrem krve přiložíme na pokožku přímo v místě vpichu. Příjemný pocit vibračního brnění v kombinaci s chladivým gelem odpoutá pozornost pacienta od všech ostatních vjemů, včetně bolesti. Beruška sice vypadá jako obyčejná hračka, ale už jsme si ověřili v praxi, že opravdu snižuje citlivost nervů na bolestivé podněty. Pomáhá nám formou hry překonat obavy dětí z nemocničního prostředí a bolestivých zákroků,“ uvedl Mgr. Josef Lhoťan MBAce s tím, že beruška určitě v nemocnici najde široké spektrum využití. Podle výrobce tento zdravotnický prostředek přináší úlevu od bolesti také v případech drobných poranění, při odstraňování třísek, při bodnutí hmyzem nebo při bolestech svalů. Vibrující beruška najde uplatnění nejen na paži, ale lze ji využít také v obličeji, na břiše, na ploskách nohou, v oblasti hýždí a vlastně kdekoliv na těle. „Ať už ten zákrok díky berušce zvládneme bez slziček nebo ne, nesmíme zapomenout na to hlavní: obrázek za statečnost. Samolepka s beruškou na památku jako suvenýr z nemocnice potěší naše malé hrdiny, jak to dobře zvládli,“ uzavřel Mgr. Josef Lhoťan MBAce z dětského oddělení krnovské nemocnice.

Tři sestřičky Krnovské nemocnice v anketě Moravskoslezská sestra 2025

10. října

Desátý ročník ankety Moravskoslezská sestra 2025 představil celkem 36 zdravotních sester z celého kraje. Smyslem ankety je upozornit na jejich životní a profesní příběhy plné profesionality, empatie a lidskosti. Nominované sestřičky se setkaly během slavnostního galavečera na jednom pódiu 9. října 2025 v Aule VŠB–TUO v Ostravě. Byly mezi nimi také tři sestřičky z Krnovské nemocnice. Všechny nominované sestřičky formou video medailonku hovořily o své krásné, náročné a zodpovědné profesi. Krnovská nemocnice nominovala Janu Strniskovou v kategorii ambulantní péče, Irenu Heinrichovou v kategorii lůžková péče a Šárku Tavandzi za dlouhodobý přínos. Slova díků a uznání Sestřičky přišel pozdravit hejtman Ing. Josef Bělica, Ph.D., MBA. „Práce zdravotníků a ošetřovatelů je velmi namáhavá a odpovědná. Uvědomujeme si to hlavně ve chvílích, kdy je nám těžko a nutně potřebujeme péči pro sebe nebo pro své blízké. Pořádáním ankety jim chceme poděkovat za záchranu zdraví a jasně říct, že si jich opravdu vážíme. Každý z nominovaných příběhů je důkazem profesionality i lidskosti našich zdravotních sester,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ing. Josef Bělica, Ph.D., MBA, který převzal záštitu nad desátým ročníkem ankety. Sestřičkám, které přebíraly ocenění v kategoriích Lůžková péče, Ambulantní péče a Ocenění za dlouhodobý přínos v ošetřovatelské péči, přišel poděkovat náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro zdravotnictví MUDr. Martin Gebauer, MHA, LL.M. „Všem oceněným gratuluji a děkuji za jejich každodenní nasazení. Anketa Moravskoslezská sestra není jen gestem vděčnosti, ale i připomenutím, jak nesmírně důležitá je role sester v našem zdravotnickém systému. Jejich péče a lidský přístup jsou klíčové pro proces uzdravení, a právě to je třeba vyzdvihnout,” řekl náměstek hejtmana MUDr. Martin Gebauer, MHA, LL.M Martin Gebauer. Mezi gratulanty na pódiu samozřejmě nechyběl ani ředitel Krnovské nemocnice MUDr. Ladislav Václavec, MBA. „Zdravotní sestra je erudovaná profese plná lidskosti a laskavosti. Každá sestřička, která dobře odvádí náročnou práci, je inspirací ostatním, a zaslouží slova díků a uznání. Děkuji, že svou práci děláte srdcem. Pomáhat pacientům není jen profese, ale také krásné poslání,“ uvedl ředitel SZZ Krnov MUDr. Ladislav Václavec, MBA. Tři sestřičky Krnovské nemocnice Kromě nominovaných sestřiček se slavnostního galavečera zúčastnily také jejich kolegyně z Krnovské nemocnice, aby je podpořily potleskem z hlediště. Upřímné profesní videomedailony Jany Strniskové, Ireny Heinrichové a Šárky Tavandzi ocenily nadšeným aplausem. „V nemocnici pracuji už 46 let. Pro mě bylo důležité, že jsem se celý život cítila užitečná, že jsem byla lidem na blízku v jejich nejtěžších chvílích. Byly jsme tam pro ně. Chtěla jsem jim pomoct,“ představila se sestra Krnovské nemocnice Irena Heinrichová oceněná v kategorii lůžková péče. „Nikdy jsem nelitovala, že jsem se stala zdravotní sestřičkou. Díky tomu jsme se naučily rozumět lidem, pracovat s nimi, být vstřícné, každý den chodit do práce s úsměvem,“ uvedla krnovská sestřička Jana Strnisková oceněná v kategorii ambulantní péče. „Zdravotní sestra je krásné povolání. Uvědomila jsem si to už jako dítě, když jsem ležela v nemocnici a staraly se o mě milé hodné sestřičky. Pro mě jako sestřičku bylo důležitým momentem, když jsem se setkala s očima pacientů, které se na mně obracely s tichým problémem, s bolestí. Já jako sestřička jsem mohla svým přístupem přispět k uzdravení,“ uvedla Šárka Tavandzi z Krnovské nemocnice oceněná za dlouhodobý přínos. Během září 2025 si lidé mezi 36 nominovanými sestřičkami mohli vybrat tu svou nejoblíbenější a posílat jí hlasy v kategorii Sestra veřejnosti. Zájem byl mimořádný. Dohromady lidé poslali 69 344 hlasů. Titul Sestra veřejnosti 2025 získala porodní asistentka Vladimíra Majdyšová z Nemocnice AGEL Ostrava – Vítkovice a. s., která obdržela celkem 11 924 hlasů. Oceněné sestry v anketě Moravskoslezská SESTRA roku 2025 Lůžková péče Irena CyroňováIrena HeinrichováJarmila HykováMartina KaniováTaťána PapakováKamila PolkorábováLenka PorubováSimona SwiatkowskaIveta SzmekováEva ŠprlováEva ToufarováOlga ZvolskáVěra Žitníková Ambulantní péče Eva BerkováHelena BojtošováEva BugajováLadislava HolazováJana KaňováMarie KochoníkováVěra KrönesováRenata LisztwanováLadislava MatyšťákováJana StrniskováMarie ŠindlerováSilvie Široká Ocenění za dlouhodobý přínos v ošetřovatelské péči Pavla KovalčíkováZdenka KusováVladimíra MajdyšováJarmila MorcinkováJaroslava NedělováZdeňka NyčováŠárka PlonkováŠárka TavandziRenata TydlačkováBlanka ŠpokováJana Víchová

Seminář záchranářů v krnovské nemocnici ukázal týmovou spolupráci v péči o pacienty s CMP

1. října

Na Iktovém semináři v jídelně Krnovské nemocnice se koncem září setkali zdravotníci Zdravotnické záchranné služby ZZS z celého okresu Bruntál s kolegy z Iktového centra v SZZ Krnov. Byla to příležitost k osobnímu setkání desítek kolegů, kteří v Moravskoslezském kraji společně pečují o pacienty s cévní mozkovou příhodou CMP. Přednášející doc. MUDr. Ondřej Volný, Ph.D., FESO z Komplexního cerebrovaskulárního centra (KCC) z Ostravy a PhDr. Petr Jaššo, MBA ze Vzdělávacího a výcvikového střediska ZZS MSK je formou školení informovali o nejnovějších trendech a postupech u pacientů s podezřením na CMP. Za pomoci figurantů názorně vysvětlili zásady optimální komunikace záchranářů, jak s pacientem v terénu, tak s odborníky v centrech. CMP neboli mrtvice celosvětově patří k nejčastějším příčinám úmrtí a invalidity. Šance na úspěšnou léčbu zvyšuje síť moderně vybavených iktových center a především koordinované postupy přednemocniční i nemocniční péče. Základem je sehranost týmu záchranářů a nemocničních specialistů mnoha oborů. Ať už jde o neurochirurgii, cévní chirurgii, radiologii a zobrazovací metody, nebo vnitřní lékařství, kardiologii a řadu dalších. Iktový seminář zaměřený na koordinaci všech složek se poprvé konal v Krnovské nemocnici, která nedávno zahájila výstavbu moderního heliportu a nového výjezdového stanoviště Zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje ZZS MSK. Iktová péče v Moravskoslezském kraji patří k nejlepším Zdravotnická záchranná služba ZZS MSK i všechna iktová centra v kraji (FN Ostrava, Nemocnice AGEL Vítkovice, Městská nemocnice Ostrava, Nemocnice Třinec, Karvinská hornická nemocnice a Sdružené zdravotnické zařízení Krnov) dlouhodobě splňují vysoké mezinárodní standardy péče o pacienty s CMP. Evropská iktová organizace (ESO) a Iniciativa Angels nedávno udělily Moravskoslezskému kraji za vysokou kvalitu iktové péče prestižní mezinárodní status „Angels region“. Nápad uspořádat Iktový seminář poprvé v Krnovské nemocnici se zrodil právě při slavnostním předávání certifikátu v Ostravě. Certifikát je potvrzením, že v mezinárodním srovnání regionů náš kraj patří v oblasti iktové péče k nejlepším na světě. V krnovské nemocnici se z ocenění raduje tým Iktového centra pod vedením MUDr. Anreje Billého (vedoucí lékař IC Krnov) a primáře neurologického oddělení MUDr. Marka Knapčíka. Nápad uspořádat seminář záchranářů v Krnově Náměstkyně pro léčebnou péči SZZ Krnov MUDr. Marie Žaloudíková při předávání certifikátu „Angels region“ v Ostravě zjišťovala, jak funguje Vzdělávací a výcvikové středisko Zdravotnické záchranné služby VVS ZZS. „Dozvěděla jsem se, že semináře pro posádky záchranářů se konají nejen v Ostravě, ale také v regionech. Proto jsem se obrátila na vedoucí lékařku bruntálského územního obvodu ZZS MUDr. Martinu Novákovou s námětem, že krnovská nemocnice může záchranářům nabídnout vhodné zázemí pro uspořádání jejich semináře. První seminář, který záchranáři uspořádali v krnovské nemocnici, byl věnován právě problematice iktové péče. Přednášející vysvětlili moderní přístupy k pacientům s podezřením na CMP, ale v budoucnu se zde budou konat semináře záchranářů zaměřená na další témata, která jsou obsahem spolupráce nemocniční a přednemocniční péče,“ uvedla náměstkyně pro léčebnou péči MUDr. Marie Žaloudíková. Seminář byl setkáním kolegů Primář krnovské neurologie MUDr. Marek Knapčík se ohlédl za historií Iktového centra v Krnově. „První pacient, který mohl být takhle "centrově" léčen, zde byl v roce 2006. A pak jich byli vyšší desítky ročně. A pokrok neustává. Ve spolupráci KCC a FNO se řeší vhodní pacienti přímým odsáním krevní sraženiny. Věřím, že si odnesli z dnešního setkání občerstvení potřebných postupů a jejich vycizelovani k dosažení excelence,“ poděkoval kolegům za spolupráci primář krnovské neurologie MUDr. Marek Knapčík. MUDr. Peter Gajdoš, primář Centrálního urgentního příjmu CUP krnovské nemocnice, během své lékařské praxe získal bohaté zkušenosti z akutních oborů medicíny také jako záchranář. „Je výhoda, když se na provoz urgentního příjmu dokážu podívat z různých stran a úhlů. Mám vztah jak k interně, tak k medicíně akutních stavů a k práci záchranářů. Už to bude patnáct let, co sloužím také na záchrance,“ uzavřel MUDr. Peter Gajdoš.

Krnovská nemocnice má nový Centrální urgentní příjem

30. září

Krnovská nemocnice má nový Centrální urgentní příjem Nový Centrální urgentní příjem (CUP) byl slavnostně otevřen ve čtvrtek 25. září 2025 ve Sdruženém zdravotnickém zařízení Krnov. Na důležitou stavbu, včetně moderního přístrojového vybavení, poskytl nemocnici 60 milionů korun její zřizovatel – Moravskoslezský kraj. Pracoviště nadregionálního významu slouží zejména k příjmu pacientů, které do nemocnice přiveze Zdravotní záchranná služba z okresu i horského regionu. Původní CUP krnovské nemocnice byl dlouhodobě nevyhovující. „V naší nemocnici byl otevřen první urgentní příjem se třemi lůžky před dvaceti lety. Tedy v době, kdy v okrese plně fungovala i nemocnice v Bruntále. S postupem času a omezováním péče v Bruntále se náš urgent dostával na hranici kapacity. Vše podtrhla covidová pandemie, během níž bylo na nevyhovujícím pracovišti běžně pět až šest pacientů a další pacienty přivážené sanitkami nebylo kam umístit,“ sdělil důvody kompletní přestavby a rozšíření pracoviště ředitel nemocnice MUDr. Ladislav Václavec, MBA. Povodně byly komplikací Nové pracoviště mělo být podle původních plánů otevřeno na jaře roku 2025. Loňská ničivá povodeň, která zasáhla region a paralyzovala také nemocnici, však dokončení stavby prodloužila. Symbolicky tak došlo k otevření stavby rok po povodni. „Je to sice neplánované, ale do jisté míry symbolické, že slavnostně otevíráme stavbu rok po velké vodě. Podstatné je, že náš nový – osmilůžkový – centrální urgentní příjem má moderní vybavení odpovídající požadavkům dnešní doby. Komfort a světlé vzdušné prostory neocení pouze pacienti, ale také personál, což je upracoviště s nepřetržitým provozem mimořádně důležité,“ zdůraznil ředitel Václavec. Peníze z kraje Na jednu z nejdůležitějších staveb poskytl finance Moravskoslezský kraj. „Chci poděkovat panu hejtmanovi Josefu Bělicovi, radě Moravskoslezského kraje a všem krajským zastupitelům, že nám na přestavbu urgentu poskytli finance. Počítáme s tím, že na konci roku podáme žádost o dotaci na Ministerstvo pro místní rozvoj. Chtěli bychom tak získat až 39 milionů korun na přestavbu čekárny a ambulantní části, která na nový Centrální urgentní příjem navazuje,“ pokračoval ředitel Ladislav Václavec. Jednodenní chirurgie Otevření nového Centrálního urgentního příjmu si nenechali ujít zástupci okolních nemocnic, zdravotnické záchranné služby ani představitelé Moravskoslezského kraje. „Viděl jsem fotky původního urgentního příjmu. Nyní při pohledu na nové prostory mám radost za pacienty i za zdravotníky, jak výrazná změna se podařila. Děkuji lékařům a sestrám krnovské nemocnice, že vydrželi déle než rok poskytovat péči v provizoriu vytvořeném ze zákrokového sálku,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ing. Josef Bělica, Ph.D. a dodal: „Oceňuji nápad vedení nemocnice vybudovat nad novým urgentním příjmem jednotku jednodenní chirurgie se čtyřmi moderními pokoji o osmi lůžkách. Jde o trend, kterým se medicína bude ubírat. Navíc je tato jednotka oddělena od zbytku nemocnice, a tak by v případě nutnosti mohla sloužit jako infekční.“ Těší se do nového Tým CUP pracoval více než rok v prostorách bez oken a denního světla. Na otevření nových prostor se proto těšil. „Poslední rok a půl byl kvůli poskytování péče v provizorním režimu velmi náročný. Ale dočkali jsme se krásného zázemí s moderními přístroji. Máme zde 8 urgentních transportních lehátek s elektrickým pohonem a zabudovanou váhou, integrovaný systém monitorování životních funkcí s možností infuzní terapie, moderní ultrazvuk, transportní plicní ventilátor, nový defibrilátor a řadu dalších potřebných přístrojů. Samozřejmě si budeme muset nastavit pracovní režim a postupně doladíme detaily provozu. Naším cílem zůstává poskytovat pacientům co nejlepší možnou péči,“ dodal primář Centrálního urgentního příjmu SZZ Krnov MUDr. Peter Gajdoš.

Dentobusem prošlo téměř 1000 dětí z deseti škol Moravskoslezského kraje

24. září

Až dvacet procent dětí vyšetřených v Dentobusu nemá zubaře Velký zájem veřejnosti, představitelů obcí, měst i ředitelů škol vyvolal pilotní projekt Moravskoslezského kraje a Krnovské nemocnice – Dentobus. Speciálně upravená sanitka se stomatologickým křeslem navštívila deset základních škol napříč krajem. Výsledky prohlídek u 983 dětí (2. až 5. třída) jsou velmi špatné. „V Moravskoslezském kraji schází zubař odhadem 150 tisícům obyvatel. Námi zřizované nemocnice několik let budují zubní ordinace a zájem o péči je obrovský. Obraceli se na nás rodiče, že jejich děti nemají zubaře, proto jsme si ve spolupráci s panem ředitelem Václavcem chtěli ověřit, jaká je situace v regionu. Překvapil nás už obrovský zájem ze strany měst, obcí a škol o Dentobus, mobilní ambulanci se stomatologickým křeslem,“ informoval hejtman Moravskoslezského kraje Ing. Josef Bělica, Ph.D. Prevence a prohlídka Dentobus zavítal do deseti škol v Moravskoslezském kraji (Město Albrechtice, Jindřichov, Vrbno pod Pradědem, Rýmařov, Bruntál, Horní Benešov, Krnov, Dvorce, Opava, Havířov). Hlavním smyslem byla prevence zubního kazu. „Součástí týmu byl nejen stomatolog a sestra, ale také dentální hygienistky, které formou hry a zábavné přednášky děti učily správně pečovat o chrup. Děti, jejichž rodiče podepsali souhlas s vyšetřením, pak navštívily Dentobus. Stomatolog jim prohlédl zoubky a zaznačil kazy do speciálního materiálu se stomatologickým křížem, který byl pro rodiče. Kazy byly týmem zapisovány také do statistiky,“ uvedl ředitel krnovské nemocnice MUDr. Ladislav Václavec, MBA. Vysoká kazivost Výsledky statistiky jsou špatné, ale do jisté míry očekávané. „Téměř dvacet procent dětí, které prošly Dentobusem, nemá zubaře. Což je zcela nejzásadnější zjištění. Průměr kazu na dítě je 2,4 kazu. Rekordem bylo 14 kazů u dítěte. Když si vezmete, že třetina dětí kaz neměla, tak je i ten průměr velmi vysoký. Dalším důležitým zjištěním je, že kazivost zubů u dětí z měst je přibližně stejná jako ve školách v menších obcích. Děti ve městech mají ale lepší přístup k péči,“ sdělil výsledky ředitel nemocnice Ladislav Václavec. Zájem narůstá Pilotní projekt má pozitivní reference. „V minulosti mělo každé dítě svého zubaře. Bohužel dnes tomu tak není. Pro některé je problém dojezdová vzdálenost, pro část rodičů finanční situace. Proto oceňuji nápad pana hejtmana Bělici a pana ředitele Václavce, kteří chtějí alespoň tímto způsobem péči zajistit. Věřím, že Dentobus bude jen mezikrok v období, než se podaří v pohraničních regionech opět zajistit dostatek stomatologů pro malé i velké,“ ocenil nápad starosta Rýmařova Ing. Luděk Šimko. Ředitelé škol vše sledovali. „Mnoho dětí se zubařů bojí. Sám jsem byl zvědav, jak budou žáci návštěvu Dentobusu vnímat. Přátelský duch samotné přednášky o zoubcích a jejich čištění pod dohledem milých odbornic uvolnil napětí. Děti vcházely a vycházely z Dentobusu s úsměvem na tváři,“ uvedl Mgr. Lubomír Grček, ředitel Základní školy Město Albrechtice. Ředitel ZŠ Janáčkovo náměstí Krnov Mgr. Karel Handlíř zažil, že žák nepřišel do školy kvůli bolavým zubům. „Zubaři u nás schází nejen mnoha dospělým, ale i dětem. Bohužel právě letos v Krnově skončila další dětská zubařka a náhrada za ní není. Proto pilotní projekt Krnovské nemocnice a Moravskoslezského kraje oceňuji a věřím, že o něj bude obrovský zájem,“ konstatoval Mgr. Karel Handlíř. Milá práce Lékařka MDDr. Tereza Bystřická, která v Dentobusu trávila několik dní a vyšetřila stovky dětí, byla z množství kazů u nejmenších pacientů překvapena. „Musím říct, že na celém projektu bylo nejnáročnější přejíždět mezi městy. Není to jako ráno přijít do ordinace a začít pracovat ve svém. Ale na druhou stranu děti byly milé a příprava byla skvělá. Nečekala jsem, že výsledky prohlídek budou tak špatné. Určitě se chci do pokračování projektu v budoucnu opět zapojit,“ nechala se slyšet sympatická lékařka MDDr. Tereza Bystřická. Pořídí sanitky Vedení Moravskoslezského kraje chce zásadní změnu a podpoří pořízení dvou Dentobusů. „Deklarovali jsme, že pokud budou výsledky špatné, podpoříme pořízení dvou mobilních stomatologických ambulancí, které by provozovaly naše nemocnice. Náš pilotní projekt nám bohužel potvrdil, že aktuální situace v péči o dětské pacienty je tristní. Mám za to, že děti musí mít zubaře a musí mít dostupnou péči. Budeme prosazovat rychlé pořízení Dentobusů a pro kraj hledat také dětské stomatology, kteří by dětem zuby opravovali. Jsme připraveni těmto specialistům vytvořit speciální podmínky,“ zakončil hejtman MSK Josef Bělica.

Ohlédnutí: nemocnice fungovala v zaplaveném Krnově v krizovém režimu bez vody a elektřiny

18. září

První výročí od tragických povodní v září 2024 je příležitost k ohlédnutí a rekapitulaci. Díky maximálnímu nasazení zaměstnanců a spolehlivým partnerům krnovská nemocnice zůstala v provozu i v krizových podmínkách blackoutu. Bez tekoucí pitné vody, bez internetu a bez signálu mobilních operátorů. Velká voda přerušila dopravní spojení. Odřízla Krnov od okolních měst a obcí. Fotografie pořízené před rokem v nemocnici najdete zde. Obavy se naplnily Den před povodní, v pátek 13. září, zdravotníci SZZ Krnov v Ostravě gratulovali kolegyni, která zvítězila v anketě Moravskoslezská sestra roku 2024. Tou dobou už všem bylo jasné, že meteorologická situace v Jeseníkách je extrémně nebezpečná. Předpověď hlásila stejně vydatné srážky, jaké byly zaznamenány při povodňové katastrofě v roce 1997. Ve skladech stravovacího provozu se chystaly zásoby balené vody. Auta se zásobami vyrazila také do nemocnice ve Městě Albrechticích, dokud byly silnice průjezdné. Zásoby léků v nemocniční lékárně se stěhovaly z dolních zásuvek do co nejvyšších přihrádek. Dobrovolníci plnili pytle pískem a nádoby pitnou vodou. Na bezpečnější vyvýšená místa byly stěhovány přístroje a zásoby krevní plazmy u odběrového centra. Generátor nastartoval, ale přišly komplikace Na první výpadek elektřiny byla krnovská nemocnice dobře připravena díky naftovému generátoru. Nastartoval automaticky, sotva přišla první povodňová vlna. „Diesel při blackoutu naskočil spolehlivě. Pak ale voda pronikla do suterénu a rozvodna vyhodila pojistky. Díky vedení Moravskoslezského kraje a hasičů byly do nemocnice přivezeny další elektrocentrály. Naší prioritou bylo napojit na ně gynekologii s porodnicí, které dočasně zůstaly bez proudu. Také na hlavní budově všechno zůstalo potmě, včetně centrálního příjmu, chirurgie a ortopedie, kam přichází nejvíc pacientů,“ popsal svízelnou situaci vedoucí elektroúdržby SZZ Krnov René Kraus s tím, že dieselový agregát šlape jako hodinky, ale jen pokud přitéká voda do chladiče. Když v celém Krnově přestala téct voda, vodohospodáři vymysleli, jak chladič provizorně napojit na vodu ze zásobníku myčky nádobí v kuchyni. Porodnice fungovala V okamžiku blackoutu byl z celé nemocnice jako první zprovozněn gynekologický operační sál. „Díky jednorázovým materiálům a schopnostem porodních asistentek rodit bez poranění šly porody hladce, ale byli jsme připraveni i na komplikace. Opět se potvrdilo, že porodnice má skvělý personál a umí fungovat i v krizových situacích,“ vysvětlil primář gynekologicko-porodnického oddělení SZZ Krnov MUDr. Jozef Pitoňák, Ph.D., MBA. „Poskytovali jsme psychickou podporu nastávajícím maminkám, které měly strach, co se děje u nich doma a nevěděly, zda jsou jejich blízcí v pořádku. Uklidňovali jsme je, a pokud jejich rodiny byly v dosahu signálu, půjčili jsme jim telefon, který umožňoval spojení. Pokud jejich domov byl neobyvatelný, mohli také další rodinní příslušníci přespávat v nemocnici, než nenajdou náhradní ubytování,“ doplnila vrchní sestra krnovské porodnice Bc. Lenka Petřeková. Krizový režim Celá nemocnice přešla na krizový režim. Po zaplavení telefonní ústředny v suterénu zmlkly všechny nemocniční telefony. Na Krnovsku nefungoval ani internet. „Ještě než povodeň zastavila výtahy, byli pacienti z rehabilitace v přízemí přeloženi do patra na standardní dětské oddělení. Když hrozil výpadek našeho nemocničního agregátu a ještě nebyl zapojen agregát poskytnutý ze státních hmotných rezerv, rozhodli jsme se pacienty napojené na přístroje preventivně letecky transportovat z Krnova do okolních nemocnic. Takto byli přeloženi tři pacienti z ARO a jeden rizikový novorozenec,“ rekapituloval povodňové události ředitel nemocnice MUDr. Ladislav Václavec, MBA. Non-stop v práci Společně s blackoutem přišel také výpadek signálu mobilních operátorů. Příbuzní hospitalizovaných pacientů nevěděli, jak jsou na tom jejich blízcí. Objednaní pacienti se nemohli dovolat do ambulancí. Zaměstnanci v nemocnici nevěděli, jak jsou na tom jejich rodiny doma. Nevěděli, zda je na konci služby přijdou kolegové do nemocnice vystřídat. Na rozsáhlém území se úplně zastavila autobusová i železniční doprava. Záchranáři, kteří v sobotu 14. září přivezli pacienta do nemocnice, se už nedostali zpět na svou základnu. Silnice byly zaplavené a podemleté. Udržení provozu Všem bylo jasné, že nejvyšší prioritou je udržet nemocnici alespoň v omezeném provozu. Nebyl čas přemýšlet, kdy a jak se dostanou z práce domů. Mnozí zaměstnanci byli odhodláni nocovat v nemocnici ve spacáku tak dlouho, dokud bude potřeba. „Na odděleních byly vyčleněny pokoje pro přespání personálu. Sestřičky, ošetřovatelé i lékaři se střídali ve velmi malém počtu. Proto po několika hodinách spánku nastupovali na novou směnu. V nemocnici zůstali ti, kteří se nedostali domů, nebo je neměl kdo vystřídat. Mnozí byli 48 až 72 hodin v práci jen s krátkými přestávkami na odpočinek,“ doplnila náměstkyně pro léčebnou péči SZZ Krnov MUDr. Marie Žaloudíková s tím, že stále byl připraven jeden operační a jeden porodní sál pro urgentní výkony, ale kvůli omezenému množství sterilních nástrojů byla limitována endoskopická vyšetření. „Pracoviště v krajských nemocnicích byla připravena nám pomáhat,“ doplnila MUDr. Marie Žaloudíková. Cisterna s vodou Když v celém Krnově z kohoutků přestala téct voda, bylo nutné improvizovat také v nemocnici. V první chvíli nezbývalo nic jiného, než nabírat kbelíkem vodu z povodňové laguny nebo ze sklepa, aby bylo čím splachovat toalety. Do nemocnice brzy dorazila cisterna s pitnou vodou. Klíčové bylo zajistit z ní zásobování stravovacího provozu. Nosit vodu od cisterny do kuchyně bylo namáhavé a časově náročné, takže obvyklý pestrý jídelníček se zúžil na jednoduchá jídla bez polévky. Bez vody nelze ani umývat nádobí, takže porcelán v jídelně nahradily jednorázové plastové a papírové tácky. Po několika dnech začala z kohoutku téct alespoň užitková voda. Odpadly starosti se splachováním WC. Pomohl kraj a IZS Strategickým partnerem pro krnovskou nemocnici byl Moravskoslezský kraj a krizový štáb hasičů. Nemocnici ještě před první povodňovou vlnou navštívil hejtman Moravskoslezského kraje Ing. Josef Bělica, Ph.D., MBA. Ještě večer kontaktoval vedení Moravskoslezských hasičů, kteří hned v neděli do nemocnice dovezli náhradní agregáty, na které se napojila velká část oddělení. Nemocnice byla v kontaktu s dalšími krajskými nemocnicemi, které byly připraveny pomáhat s případným zajištěním péče pro velké množství pacientů zraněných při povodni. Pravidelné porady Nemocnice bez elektřiny, mobilů, telefonů a e-mailů fungovala tak, že se každé ráno a někdy i odpoledne (v předem určený čas) zaměstnanci scházeli ve velké jídelně. „Předávali jsme si informace a nápady jak zorganizovat provoz v podmínkách krize. Každý problém byl výzvou, ale společně jsme hledali řešení jako sehraný tým. Řešili jsme spousty otázek jako například: jak dostat snídaně, obědy a večeře do vyšších pater nemocnice, když výtahy nefungují? Jak v lékárně evidovat a vydávat léky bez počítačů a e-receptů? Jak komunikovat s veřejností? Čím nahradit zničenou telefonní ústřednu? Jak zajistit stravování pacientů a zdravotníků ve Dvorcích a ve Městě Albrechticích, když jsou silnice neprůjezdné? A tak bych mohl pokračovat,“ sdělil ředitel nemocnice MUDr. Ladislav Václavec, MBA. Mladší lékaři zvyklí na elektronickou komunikaci se poprvé v životě setkali s nutností vypisovat recepty ručně. Dobrovolníci a pomoc Zoufalí Krnované přicházeli do nemocnice nabíjet mobily a nabírat vodu z cisterny do kanystrů, což ještě zvyšovalo zátěž. Do nemocnice začaly proudit humanitární dary a týmy dobrovolníků, především studenti, úředníci a rodiny zaměstnanců. Obrovský kus práce v krnovské nemocnici odvedly úklidové čety z řad odsouzených mužů i žen. 220 kontejnerů Z krnovské nemocnice bylo vyvezeno na 220 kontejnerů bahna, zničeného nábytku a poškozených přístrojů a dokumentace. Škody utrpěly také nemocniční areály ve Dvorcích a ve Městě Albrechticích. „Za pouhých 8 dní se nám díky podpory Moravskoslezského kraje a vypětí všech kolegů podařilo obnovit běžný provoz. Vyklízení prostor trvalo další týdny. Následně se začalo se zásadními opravami výtahů, rozvoden, elektroinstalací. Celkové škody v naší nemocnici dosáhly 100 milionů korun bez provozních ztrát. Ještě dnes není vše hotovo a dokončeno,“ dodal ředitel Václavec. Zdravotníci přišli o bydlení Vzhledem k tomu, že většina zaměstnanců nemocnice bydlí na Krnovsku, čekalo je bahno a trosky nejen v práci, ale také doma. Komu povodeň zaplavila jen sklep nebo garáž, může mluvit o štěstí. Celkem 52 zaměstnanců přišlo v době povodně o bydlení a 262 mělo poškozeno majetek. Nadace Pavla Novotného vyhlásila finanční sbírku pro nejhůře zasažené zaměstnance SZZ Krnov, mezi kterými byli lékaři, sestřičky, terapeuti, kuchařky, údržbáři, řidiči, laboranti i úředníci. Vybralo se přes 500 tisíc korun.

Krnovská nemocnice uspořádala dojemné setkání maminek a dětí narozených o povodních

17. září

Ve vyhlášené porodnici se o loňské povodni rodilo téměř v bojových podmínkách Bez elektřiny, bez vody, bez internetu, bez telefonního signálu, bez spojení s okolním světem, tak vypadal provoz krnovské nemocnice o katastrofálních povodních v září 2024. V krnovské porodnici přišlo na svět v kritických dnech 8 dětí. Nemocnice je po roce pozvala na společné setkání, aby všichni společně zavzpomínali na těžké a přitom krásné období. Rozbité cesty Maminky, které rodily v Krnově od 14. do 20. září 2024, bydlí v různých částech Moravskoslezského kraje. A už jen dostat se do porodnice pro ně bylo velmi náročné. Největší potíží byly zaplavené a zničené cesty. Situaci zhoršoval fakt, že nefungovaly telefony. „Bála jsem se, že porod začne rychle a nebudu si moci zavolat záchranku,“ uvedla jedna z maminek. „Krnovskou porodnici jsme měli vybranou dlouho dopředu, jelikož má skvělé reference a mám s ní tu nejlepší zkušenost. Byl to strašný pocit, vědět, že se malá může narodit každou chvíli a vidět, že je vše pod vodou. Kdybych začala rodit v průběhu povodně, asi bychom do Krnova nezvládli dojet,“ pokračovala sympatická Marie Lioliu z Města Albrechtic. Byli připraveni Tým krnovské porodnice byl připraven na příchod velké vody. Vrchní sestra nařídila napustit do barelů a kbelíků pitnou vodu. Na oddělení byly zajištěny čelovky a svítilny. Rodičky do porodnice přijížděly neohlášeně ve dne i v noci. „Když nešel proud, byli jsme nachystaní použít při porodu bezdrátový fetální detektor srdce a zevní hmaty místo klasického KTG a ultrazvuku. Z celé nemocnice se naštěstí podařilo zprovoznit jako první gynekologický operační sál, abychom byli nachystaní na akutní císařský řez,“ zavzpomínala vrchní sestra krnovské porodnice Bc. Lenka Petřeková, která byla o povodních v práci 3 dny nepřetržitě. V nejkritičtějších okamžicích v nouzovém režimu kolaboval nemocniční agregát, nefungovaly inkubátory ani další důležité přístroje. Díky hejtmanovi Moravskoslezského kraje Josefu Bělicovi přivezli v neděli do nemocnice své agregáty hasiči a došlo k opětovnému napojení inkubátorů na elektřinu. Jednorázové materiály V září roku 2025 je to přesně 20 let od doby, kdy se v krnovské porodnici začalo rodit do vody. A stejně tak je tomu přesně rok, kdy se v Krnově historicky poprvé rodilo bez vody. „Díky jednorázovým materiálům jsme byli schopni zajistit poměrně vysoký standard. Šikovné porodní asistentky zvládly všechny povodňové porody bez poranění maminek. I tak byl tým připraven na možné komplikace,“ řekl primář gynekologicko-porodnického oddělení SZZ Krnov MUDr. Jozef Pitoňák, Ph.D. Nemít vodu bylo velkou komplikací. Všechna voda pro novorozence byla z PET lahví a musela se ohřívat ve varných konvicích. Obavy a soudržnost Nemocnice se snažila o maminky, jejich děti a doprovod starat co nejlépe. Ženy měly k dispozici odborníka z řad nemocničních interventů, který jim poskytoval psychickou podporu. Mnohé z nich se právem obávaly o své blízké, které ohrožovala voda. V tomto byly za jedno se zdravotníky, kteří také neměli kontakt s rodinami a doufali, že jsou všichni v pořádku (52 zaměstnanců nemocnice přišlo kvůli vodě o bydlení a 262 zaměstnanců nemocnice mělo vodou zničené majetky). Pomáhat se snažili také tatínci. „Situace byla pro všechny psychicky velmi náročná. Ale všichni se semkli. Obrovskou roli sehrál jeden tatínek, jehož syn se narodil několik dní před povodněmi. Ten dokázal zajistit powerbanky, baterky na svícení a také pomáhal elektrikářům se zapojením obvodů,“ sdělil primář pediatrického oddělení SZZ Krnov MUDr. Ondřej Klapec, MBA, LL.M. Dojemné setkání V úterý 16. září 2025 do nemocnice dorazila většina maminek, které o povodních přivedly na svět krásné dcery. „Chtěli jsme zavzpomínat na náročné období, protože jsme si řadu zkušeností nestihli vzájemně sdělit. Abychom se do budoucna poučili a věděli, co zlepšit. Zároveň jsme chtěli maminkám vynahradit nekomfortní zážitek a připravili jsme si pro ně a jejich holčičky drobné dárečky,“ okomentoval setkání ředitel nemocnice MUDr. Ladislav Václavec, MBA. Setkání si nenechal ujít ani hejtman Moravskoslezského kraje Ing. Josef Bělica, Ph.D., který se velkou měrou postaral o to, že nemocnice byla schopna v době povodní zajišťovat péči. „Před příchodem vody asi nikdo nevěřil, že dojde k tak rozsáhlé katastrofě. V krnovské nemocnici jsem byl již v sobotu večer a domluvil jsem s vedením hasičů Moravskoslezkého kraje, že hned v neděli do nemocnice dorazí agregáty a týmy specialistů. Stejně jako v každé hrůze se i zde odehrálo několik malých zázraků, které změnily život mnoha rodinám. Proto jsem uvítal, že nemocnice pořádá setkání dětí narozených o povodních a chtěl jsem je vidět. Zároveň jsem chtěl ještě jednou nahlas poděkovat vedení nemocnice a všem zaměstnancům, kteří bez ohledu na své majetky a bydlení odvedli neskutečný kus práce. Jsou v mých očích hrdinové,“ informoval hejtman Josef Bělica. Strach o sestru Na setkání do nemocnice dorazila také starostka Města Albrechtic Ing. Jana Murová, která se o povodních stala již podruhé tetou. „Nikdo si nedokáže představit, jaké to je vidět totálně zdevastované město, zničené životy přátel, sousedů a zároveň mít v hlavě červený blikající maják s otázkou, jak je na tom po porodu vaše mladší sestra. Zda je vše v pořádku? V tu chvíli člověku nepomůže ani fakt, že je krnovská porodnice vyhlášená. Vždy mohou nastat komplikace, a to minimum informací bylo svazující. Dnes s odstupem času chci poděkovat všem, kteří v nemocnici pracují. Dokázali jste to, co nikdo v republice v posledních desítkách let,“ nechala se slyšet starostka Jana Murová. Maminky děkovaly Slova díků pro týmy zdravotníků měly připraveny také maminky. „Malá má dnes narozeniny a chtěla jsem jít na oddělení poděkovat lékařům i sestřičkám. Proto jsem ráda, že se toto setkání uskutečnilo. Chci všem poděkovat za péči, které se nám dostalo. Na příchod Stelinky a skvělé týmy porodnice a novorozeneckého oddělení nikdy nezapomeneme,“ prozradila maminka Markéta.

Dentobus: pilotní projekt Moravskoslezského kraje a Krnovské nemocnice poukazuje na nedostatek dětských stomatologů

11. září

Pilotní projekt Moravskoslezského kraje a Krnovské nemocnice poukazuje na nedostatek dětských stomatologů V Dentobusu zkontrolují zoubky více než 1000 školáků z kraje Moravskoslezský kraj s Krnovskou nemocnicí odstartoval v těchto dnech pilotní projekt v oblasti stomatologie. Do deseti základních škol v kraji míří Dentobus s týmem zkušených odborníků, kteří vyšetří zoubky více než tisícovce dětí (2. až 5. třída ZŠ). Cílem není pouze zjistit, kolika dětem chybí stomatolog, či jak na tom je chrup malých pacientů, ale také edukace v oblasti stomatologické prevence. „Nedostatek zubařů je palčivým tématem všech pohraničních oblastí České republiky a zejména našeho kraje. Námi zřizovaným nemocnicím se daří rozjíždět stomatologické ordinace, které již poskytují péči více než 30 tisícům pacientů. Bohužel další privátní stomatologové jdou do penze a situace není dobrá. Od rodičů v kraji víme, že řada z nich nemá zubaře nejen pro sebe, ale ani pro své děti. Proto jsme se ve spolupráci s krnovskou nemocnicí rozhodli vyzkoušet, jak by se osvědčila pojízdná stomatologická sanitka, která by mířila přímo za dětmi do základních škol,“ sdělil hejtman Moravskoslezského kraje Ing. Josef Bělica, Ph.D., MBA. Nemocnice zkusila oslovit několik starostů a ředitelů škol. Nikdo neodmítl. „V rámci pilotního projektu navštíví Dentobus deset základních škol. Do těchto škol jsme pro rodiče dětí druhých až pátých tříd připravili leták s informacemi a také písemný souhlas, že se děti do projektu smí zapojit,“ informoval ředitel krnovské nemocnice MUDr. Ladislav Václavec, MBA. Jak vše probíhá Dentobus ráno přiveze řidič před školu a napojí ho na elektřinu. Zatímco si lékař připravuje sanitku a vyšetřovací sady, tým dentálních hygienistek vyráží do jedné z tříd, kde edukuje děti, jak si správně čistit zoubky a pečovat o chrup. „Všechny děti od nás dostanou zubní kartáček, pastu a letáčky s návodem na správnou péči o zoubky. Následně je asistentky odvádí do Dentobusu, kde lékař kontroluje zuby. Kazy a nejasnosti zapisuje do speciálně vyrobeného edukačního materiálu. Takže si dítě odnáší tipy a rady na míru, které doma předá rodičům,“ pokračoval ředitel Václavec. Vysoká kazivost V prvních školách, kam Dentobus dorazil, bylo zjištěno, že pouze minimum dětí má chrup zcela v pořádku. „Ze sedmdesáti dětí byly pouze čtyři bez kazu či potíží. Nejvíce kazů, celkem dvanáct, měla dívenka, která dosud nikdy nebyla u zubaře. Většina z dětí, které měly souhlas rodičů, zubaře bohužel nemá,“ sdělila stomatologická lékařka MDDr. Tereza Bystřická. Výsledky do deseti dní Zapůjčený Dentobus bude v pracovních dnech brázdit region až do 19. září. Krnovská nemocnice následně připraví statistiku, na základě které se Moravskoslezský kraj rozhodne, zda pořídí podobné sanitky pro své potřeby. „Záleží nám na prevenci. Obzvláště děti by měly mít zajištěnu řádnou stomatologickou péči. Nechci předjímat, ale nejen obrovský zájem ze strany škol a obcí, ale také první výsledky naznačují, že zvážíme zakoupení těchto sanitek pro účely pravidelného vyšetření zubů u školáků. Samozřejmě budeme také rozšiřovat spolupráci se stomatology, kteří budou ochotni dát dětem jejich chrup do pořádku,“ dodal hejtman Josef Bělica. Pozitivní ohlasy Starostové měst i obcí, kam Dentobus zavítal, si nápad pochvalují. „V minulosti mělo každé dítě svého zubaře. Bohužel dnes tomu tak není. Pro některé je problém dojezdová vzdálenost, pro část rodičů finanční situace. Proto oceňuji nápad pana hejtmana Bělici a pana ředitele Václavce, kteří chtějí alespoň tímto způsobem péči zajistit. Věřím, že Dentobus bude jen mezikrok v období, než se podaří v pohraničních regionech opět zajistit dostatek stomatologů pro malé i velké,“ ocenil nápad starosta Rýmařova Ing. Luděk Šimko. Projekt oceňují také ředitelé škol. „Mnoho dětí se zubařů bojí. Sám jsem byl zvědav, jak budou žáci návštěvu Dentobusu vnímat. Přátelský duch samotné přednášky o zoubcích a jejich čištění pod dohledem milých odbornic uvolnil napětí. Děti vcházely a vycházely z Dentobusu s úsměvem na tváři,“ sdělil Mgr. Lubomír Grček, ředitel Základní školy Město Albrechtice.

Novinka: obrázkové haleny sestřiček uklidňují a baví dětské pacienty

22. srpna

Krnovská nemocnice pořídila sestřičkám dětského oddělení zdravotnické haleny s veselými obrázky. Sami zdravotníci si vybrali oblečení, které svou pozitivní energií zklidní nejmladší pacienty. Jaké jsou první ohlasy veřejnosti? „Pohádkově krásné.“ „Moc vám to sluší.“ „Nádhera.“ „Boží sestřičky.“ „Veselé a barevné, to děti uvítají.“ „Perfektní.“ „Vám to sekne.“ „Jste zlatíčka, díky za vaši práci.“ To je výběr prvních ohlasů, když se na sociálních sítích novorozenecké sestřičky představily ve svém novém pracovním outfitu. V pediatrické péči hraje oblečení zdravotníků klíčovou roli, protože pobyt v cizím nemocničním prostředí bývá pro děti velmi stresující. Krnovští zdravotníci dlouhodobě sledují trendy jak lze sterilní zdravotnické prostředí oživit a zpříjemnit. „Na pokojích a na chodbách dětského oddělení se nám osvědčilo, když jsme klasickou nemocniční bílou postupně nahrazovali obrázky a barvami. Nedávno jsme začali přemýšlet, zda by se dětské motivy vyjímaly také na oblečení personálu. Zda by se zdravotnické haleny s obrázkovým potiskem líbily dětem, rodičům i sestřičkám, které je budou nosit,“ uvedl Mgr. Josef Lhoťan MBAce, který na dětském oddělení krnovské nemocnice zastává post vrchní sestry.Ředitel krnovské nemocnice MUDr. Ladislav Václavec, MBA podpořil nápad ušít dětským sestřičkám zdravotnické haleny s obrázky, které tomuto pracovišti dodají optimistickou atmosféru. „Často se stává, že děti přichází s takzvaným syndromem bílého pláště. Přátelštější a méně formální pracovní oděv s obrázky rozptylujícími pozornost malí pacienti jistě ocení,“ prohlásil ředitel nemocnice. Dětské oddělení dostalo od dodavatele předlohu s různými motivy a vzory. Zdravotníci si sami zvolili typ obrázků, které budou na bílém podkladě. Haleny se šily přímo na míru každé sestřičce. Samotné sestřičky se v nových obrázkových halenách cítí skvěle, a navíc mají spoustu nápadů jak je využít při každodenní práci s dětmi. „Vidíš, tady jsem našla žirafku. Tak teď budeme společně hledat želvičku, ať má kamaráda.“ Takové hry s obrázky snadno odvedou pozornost dětského pacienta od jeho úrazu, nemoci, nebo od zdravotnických zákroků a vyšetření. Nové haleny na pediatrii v sobě spojují praktičnost, přívětivou atmosféru a profesionální vzhled se spoustou inspirace jak lze hravou formou pracovat s dětmi. Stylové oblečení pediatrických zdravotníků by jistě obstálo také v očích módních návrhářů, textilních designérů a stylistů.

Novinka: chladicí čepice sníží riziko vypadávání vlasů při chemoterapii

20. srpna

Klienti onkologické ambulance v Krnově mohou při chemoterapii bezplatně vyzkoušet novinku – namraženou čepici s gelovou vložkou. Chladivá čepička Ice Cap výrazně snižuje riziko vypadávání vlasů. Chlad omezí průtok krve. Tímto způsobem čepice chrání vlasové kořínky před nežádoucími účinky cytostatik. Aplikace cytostatik při chemoterapii může trvat i několik hodin. Chladící čepici Ice Cap při tom lze kdykoliv vyměnit za čerstvě namraženou. S myšlenkou na zavedení chlazení pokožky hlavy u vybraných chemoterapeutických režimů přišla nejdříve firma distribuující specifické přístroje napojené na chladicí čepice. Tento systém chlazení je ovšem finančně i prostorově náročný a za každé použití čepice si musí pacient připlácet. Po krátkém průzkumu mezi stávajícími pacienty krnovská onkologická ambulance od pořízení tohoto drahého přístroje ustoupila. S ohledem na finanční zátěž pacientů (a bez záruky, že vlasy skutečně nevypadají) by nebyl dostatečný zájem o tuto proceduru a speciální přístroj by v Krnově zůstal nevyužitý. Iniciativa onkologické pacientkyS iniciativou zavedení bezplatných gelových chladicích čepic proti vypadávání vlasů přišla jedna z onkologických pacientek krnovské nemocnice. Sama pacientka aktivně našla dostupnou alternativu chlazení pokožky hlavy v průběhu cytostatické léčby. Díky její iniciativě onkologické pracoviště SZZ Krnov oslovilo Nadační fond Pavla Novotného. Výsledkem jejich spolupráce je průkopnický projekt bezplatných namražovacích gelových čepic Ice Cap, který v krnovské nemocnici startuje právě teď. Osm chladicích čepic čeká v mrazáku Osm chladicích čepic Ice Cap zajištěných Nadačním fondem Pavla Novotného už čeká v mrazáku na onkologické pacienty. Onkologická ambulance právě spouští pilotní projekt, který směřuje k vyhodnocení efektu terapie a prokázání účinnosti této metody při záchraně vlasů. Pak předá své doporučení dalším nemocnicím a onkologickým pracovištím. „Ochlazování hlavy snižuje pravděpodobnost vypadávání vlasů. Tuto metodu ochlazování budeme zkoušet u pacientů s vybranými chemoterapeutickými režimy – těmi, které typicky vypadávání vlasů způsobují. Chlazení musí probíhat před zahájením chemoterapie, v celém jejím průběhu a ještě několik minut po ukončení chemoterapie, aby byl zajištěn dostatečný efekt ochlazovací terapie. Samozřejmě, každý člověk je jiný. Jinak reaguje na podané látky, má jinou rezervu organismu a s ohledem na anatomické podmínky někdy nemusí být přilnutí chladicí čepice stoprocentní – proto i při použití chladicích čepic nemůžeme garantovat stoprocentní zachování pokrývky hlavy,“ vysvětlila vedoucí lékařka klinické onkologie MUDr. Zdeňka Janalíková. Ztráta vlasů je další psychická zátěž pacienta Chemoterapie zabíjí dělící se buňky, a proto dobře funguje na rakovinné buňky, které se velmi rychle dělí. Ale současně způsobuje také poškození zdravých tkání, ve kterých přirozeně dochází k pravidelné obnově starých buněk za nové. Například buněk v zažívacím ústrojí nebo buněk vlasových kořínků. Ztráta vlasů může zhoršit psychickou zátěž onkologických pacientů. „Vypadávání vlasů k některým režimům chemoterapie bohužel patří. Při zahájení onkologické léčby naše pacienty vždy zajímá, zda vlasy vypadají – protože to je věc, která jde vidět na první pohled. Pro okolí pacienta je to jasný signál závažné nemoci. Samozřejmě máme k dispozici paruky, které výrazně zlepšují psychickou pohodu pacienta. Pokud by ale byla finančně dostupná možnost, jak zachránit vlastní vlasy, byla by chyba jí nevyužít,“ uvedla MUDr. Zdeňka Janalíková s tím, že ochlazení hlavy v průběhu chemoterapie je sice už dlouho známý systém, ale zatím ho nabízí pouze pár českých nemocnic - jako nadstandardní službu za úplatu. Namražené čepice Ice Cap v krnovské nemocnici jsou nabízeny bezplatně. Nahradí namražovací gelové čepice drahý chladicí systém? Jak se v Krnově zrodil nápad vyzkoušet „čepice do mrazáku“? Než se Pavel Novotný ve spolupráci s krnovskou onkologií dohodli na testování překvapivě jednoduchého nápadu, bylo potřeba analyzovat výchozí situaci. „Dosud byly českým onkologickým pacientům k dispozici pouze čepice napojené hadičkami na drahé chladicí systémy. Takové čepice jsou náročné na údržbu a mají omezenou životnost. Jsou napojené na speciální chladicí agregáty, které představují vysoké pořizovací náklady. Záchrana vlasů chlazením nikdy nebude stoprocentní. To je jeden z důvodů, proč zdravotní pojišťovny chlazení hlavy při chemoterapii neproplácí,“ popsal výchozí situaci Pavel Novotný. Onkologické pacientky, které chtěly tento systém využívat, musely cestovat do několika vzdálených nemocnic, které investovaly do speciálních chladicích přístrojů. Pacientka tam obvykle platí několik stokorun až tisícovku za jedno chemoterapeutické sezení. Za nadstandardní službu chlazení hlavy zaplatí bez záruky, že vlasy opravdu zachrání. Nemocnice proto váhají, zda za takových podmínek pro samoplátce drahé speciální chladicí přístroje budou dostatečně vytížené. Na druhou stranu běžné mrazáky jsou dostupné ve všech nemocnicích. Chlad v čepici Ice Cap udržuje gelová vložka Krnovská onkologie testuje „čepice do mrazáku“ Ice Cap od německého výrobce. Chlad v nich udržuje gelová vložka. Chladicí efekt vydrží jednu až dvě hodiny. Podle potřeby lze kdykoliv podat další čepici z mrazáku. „Sami jsme překvapeni, jak levný bude provoz namrazovacích čepic, které krnovská nemocnice dostala jako sponzorský dar Nadace Pavla Novotného. Čepice jsou univerzální. Upínacími šňůrkami se přizpůsobí hlavě všech velikostí a tvarů. Jemně přilne a ochladí pokožku rovnoměrně od temene až po čelo a spánky,“ popsala novinku MUDr. Zdeňka Janalíková. Nadace Pavla Novotného darovala krnovské nemocnici osm čepic bezplatně. Pro srovnání pořizovací cena speciálního chladicího přístroje se pohybuje ve vyšších statisících korun, a lze na něj napojit pouze dvě čepice pro dvě pacientky. Navíc velký přístroj a hadičky s chladící kapalinou zabírají spoustu místa, což komplikuje práci zdravotníků. Na krnovské onkologii zdravotníci při chemoterapii obsluhují až dvanáct křesel současně. „Než investovat do drahého přístroje, rozhodli jsme se nejdřív vyzkoušet tyto gelové namrazovací čepice a pak porovnat výsledky. V současnosti nabídku představujeme onkologickým pacientům a ověřujeme, jaký bude zájem,“ uzavřela MUDr. Zdeňka Janalíková. INFOBLOK Chemoterapie a vlasy: Chemoterapie je typ léčby nádorového onemocnění, která působí na všechny buňky v těle, především na buňky rychle se dělící, včetně vlasových folikulů. Při poškození vlasových folikulů vlasy oslabují a vypadávají. Chladicí čepice snižuje průtok krve v chlazené oblasti a tím zpomaluje metabolismus folikulů, čímž snižuje rozsah poškození vlasů při chemoterapií. Použití chladící čepice: Čepice se obvykle nasazuje před chemoterapií, zůstává nasazená během aplikace cytostatické léčby a několik minut po ní, aby byla zajištěna co nejvyšší účinnost. Výsledky: Chladicí čepice dokáží zachovat až 80 % vlasů a u těch, které vypadnou, může dojít k rychlejšímu opětnému růstu. Nehrazeno pojišťovnami: Chladicí terapie není obvykle hrazena ze zdravotního pojištění, ale některé pojišťovny na ni mohou přispívat. Nadační fond Pavla Novotného: Nadační fond vznikl v roce 2016 a nese název po jeho zakladateli Ing. Pavlovi Novotném. Tomu byl v roce 2009 diagnostikován zhoubný nádor a od té doby podstoupil desítky operací a vyšetření. Během náročné léčby se seznámil s vynikajícími onkology a poznal příběhy řady pacientů s onkologickou diagnózou i jejich rodiny. Proto se rozhodl založit nadační fond. Ten dlouhodobě spolupracuje také s Krnovskou nemocnicí. V Krnově Nadace Pavla Novotného provozuje Poradnu pro onkologické pacienty, která kromě odborných konzultací a psychosomatické pomoci nabízí také materiální pomoc a právní poradenství. Klinická onkologie SZZ Krnov: Onkologická ambulance a její stacionář sídlí v patře v budově lékárny. Poskytuje komplexní diagnostiku a léčbu širokého spektra onkologických onemocnění. Aplikuje široké spektrum režimů chemoterapie, hormonální léčby a podpůrné léčby. Spolupracuje s okolními Komplexními onkologickými centry (FNO, FNOL, KOC Nový Jičín), ostatními ambulantními specialisty a také s agenturami domácí péče. Vedoucí lékařka je MUDr. Zdeňka Janalíková.

Starším mužům krnovská nemocnice nabízí screeningové vyšetření břišní aorty

8. července

Výdutí břišní aorty jsou podle statistik nejvíc ohroženi muži ve věku 65 až 67 let. Protože toto onemocnění nastupuje nenápadně a bez varovných příznaků, krnovská nemocnice nabízí preventivní vyšetření všem mužům v rizikovém věku. Vyšetření břišní aorty je rychlé, bezplatné a bezbolestné. „V posledních letech jsem ve svém okolí zaregistroval několik úmrtí způsobených rupturou břišní aorty. Proto jsem usiloval o to, aby se i naše nemocnice zapojila do screeningového programu, jehož smyslem je především záchrana lidského života. Navíc díky programu získá ministerstvo a zdravotnické instituce představu o tom, kolik mužů je výdutí aorty ohroženo,“ uvedl k novince ředitel krnovské nemocnice MUDr. Ladislav Václavec, MBA. Certifikované pracoviště vyšetřilo první zájemce Zatímco zdravá aorta má v břišní části šířku do tří centimetrů, vlivem degenerativních změn může dojít k rozšíření na dvojnásobek. Toto rozšíření neboli aneuryzma dokáže včas odhalit tým Radiodiagnostického oddělení pod vedením primáře MUDr. Ivo Šenkyříka. Krnovská nemocnice v rámci nového celostátního programu screeningu výdutě břišní aorty už v květnu vyšetřila první zájemce. „Jako certifikované diagnostické pracoviště jsme požádali o spolupráci na tomto programu Českou lékařskou komoru, praktické i odborné lékaře v naší spádové oblasti. Informují své pacienty, kteří spadají do rizikové věkové slupiny 65 až 67 let, jaké zdravotní komplikace představuje rozšíření – výduť břišní aorty, a jak je důležité tento stav diagnostikovat včas,“ uvedl primář Radiodiagnostického oddělení SZZ Krnov MUDr. Ivo Šenkyřík a představil certifikát akreditovaného radiologického pracoviště. Břišní aortu zkontrolují ultrazvukem „Aorta je největší tepnou v těle. Rozvádí krev od srdce k mozku, do končetin a všech orgánů. Muži v rizikové věkové kategorii 65 až 67 let mohou požádat o doporučení svého praktického lékaře, nebo se rovnou sami objednat. Podstatou screeningového vyšetření je ultrazvukem zjistit šířku aorty. Zabere to pár minut. Pokud je tam nález aneuryzmatu, nasměřujeme pacienta ke specialistům,“ doplnil primář Šenkyřík. Podle statistik výduť břišní aorty postihuje kolem dvou procent mužů v rizikovém věku. Pravděpodobnost výdutě u žen a mladších ročníků je podstatně nižší. Aneuryzma může břišní aortu oslabit natolik, že vlivem průtoku krve praskne. Takzvanou rupturu výdutě provází vnitřní krvácení, obvykle s fatálními následky. Rizika spojená s výdutí břišní aorty zvyšuje vysoký krevní tlak, chronická zánětlivá onemocnění jako pankreatitida či endokarditida, ateroskleróza lidově nazývaná kornatění, obezita, cholesterol, kouření, ale také dědičnost. Zatímco malá výduť břišní aorty většinou vyžaduje pouze úpravu životosprávy, podávání léčiv a pravidelnou radiologickou kontrolu, v pokročilé fázi při výduti většího rozsahu už je nevyhnutelná endovaskulární nebo chirurgická léčba. Radiodiagnostické oddělení (RDG) krnovské nemocnice je certifikované pracoviště k provádění screeningu aneuryzmatu abdominální aorty. Primář RDG MUDr. Ivo Šenkyřík představuje certifikát. Příjem žádanek probíhá telefonicky na čísle 554 690 325.

Iktové centrum krnovské nemocnice patří do nejlepšího týmu na světě

26. června

Evropská iktová organizace (ESO) a Iniciativa Angels udělily moravskoslezskému kraji prestižní mezinárodní status „Angels region“ za vysokou kvalitu péče o pacienty s mrtvicí. Do týmu šesti oceněných iktových center patří také Iktové centrum krnovské nemocnice. Status potvrzuje, že v mezinárodním srovnání regionů náš kraj patří k nejlepším na světě. Slavnostní předání ceny se uskutečnilo ve středu 25. června ve Vile Grossmann v Ostravě. V krnovské nemocnici se z ocenění raduje tým Iktového centra pod vedením primáře neurologického oddělení MUDr. Marka Knapčíka. Ten poděkoval všem kolegům, kteří se na záchraně pacientů s CMP podílí svou obětavou a profesionální prací: „Moravskoslezský kraj je jedním z pěti krajů v České republice a jedním z 28 krajů na světě, který za rok 2024 splnil všechny podmínky pro získání statusu Angels Regions. Náš kraj tak vstoupil do elitní společnosti 28 takzvaných Andělských regionů. Tedy regionů, které poskytují pacientům s CMP péči na nejvyšší možné úrovni. Velké poděkování patří celému týmu neurologického oddělení a všem zaměstnancům, kteří se na tomto úspěchu podíleli svou obětavou a profesionální prací. Jejich úsilí a nasazení zachraňuje životy a zlepšuje kvalitu života pacientů po cévní mozkové příhodě.“ Iniciativa Angels ocenila za komplexní systém péče o pacienty s CMP celý Moravskoslezský kraj, protože zde síť iktových center a záchranářů efektivně funguje jako provázaný celek. Při záchraně pacienta s mozkovou mrtvicí je klíčovým faktorem rychlost transportu do nemocnice s moderním přístrojovým vybavením a zkušeným personálem. Kromě včasné a kvalitní diagnostiky a léčby v iktovém centru je u CMP rovněž důležitá edukace veřejnosti, skvěle fungující spolupráce záchranné služby a nemocnic a také úzká spolupráce multidisciplinárních nemocničních týmů. „Mrtvice je celosvětově jednou z nejčastějších příčin úmrtí a nejčastější příčinou invalidity. V České republice každý rok postihne přibližně 25 tisíc lidí. Jedná se tedy o velký problém, ve kterém hraje klíčovou roli zejména čas i kvalita péče. Naše záchranná zdravotnická služba i všechna iktová centra v regionu dlouhodobě splňují vysoké mezinárodní standardy, v mnoha aspektech jsou ale také národním i mezinárodním lídrem v péči o pacienty s mrtvicí,“ doplnil náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro zdravotnictví Martin Gebauer. Hodnocení Angels Regions: osvěta, prevence, kvalita a dostupnost Ocenění „Angels Regions“ hodnotí systém péče v krajích komplexně podle čtyř klíčových kritérií – osvěty a prevence, kvality péče poskytované zdravotnickou záchrannou službou, dostupnosti cerebrovaskulárních (iktových) center a kvalitou diagnostiky a léčby. Doposud bylo ocenění uděleno pouze 28 regionům světa. Sedm evropských zemí získalo 17 regionálních ocenění, z nichž pět putovalo do České republiky. Hodnocení prevence a osvěty spočívá ve výchově a vzdělávání napříč populací. V Moravskoslezském kraji, stejně jako v dalších krajích ČR a téměř 30 zemích světa, probíhá vzdělávací projekt Hrdinové FAST (https://fastheroes.com/), který učí děti ve věku pět až deset let rozeznat příznaky mrtvice a rychle reagovat. Do projektu se v kraji doposud zapojilo přes 3 300 žáků ze 77 škol a školek. Hlavní ambasadorkou programu v Moravskoslezském kraji je MUDr. Hana Paloušková z Karvinské hornické nemocnice, velké poděkování a uznání ale patří také ZZS MSK a všem neurologům, zdravotním sestrám a dalším, kteří se na šíření osvěty podíleli a podílejí. Dlouhodobě vysoké standardy péče o pacienty s CMP splňují v kraji iktová centra Sdruženého zdravotnického zařízení Krnov, FN Ostrava, Nemocnice AGEL Vítkovice, Městské nemocnice Ostrava, Nemocnice Třinec a Karvinské hornické nemocnice a také Zdravotnická záchranná služba ZZS MSK.

Tiskové zprávy