Pohotovost pro dospělé 554 690 213 / Pohotovost pro děti 554 690 423

Aktuality

Klauni Arník a Čučululek bavili pacienty dětského oddělení

27. srpna

Dětem hospitalizovaným v krnovské nemocnici poprvé předvedli své taškařice nemocniční klauni  Arník a Čučululek. „Terapie smíchem“ je podstatnou projektu Dr. Klaun neziskové organizace Chance 4 Children (c4c). V rámci tohoto projektu klauni prochází školením a nácvikem, aby mladým pacientům uměli nabídnout individuální vystoupení na míru. „Naše organizace Chance 4 Children po celé republice sdružuje desítky proškolených nemocničních klaunů pro děti i seniory. Je to pestrá sestava. V našich řadách máme zdravotní sestry a bratry, psychology i sociální pracovníky, ale máme mezi sebou také kouzelníky a herce, kteří mají zkušenosti s veřejným vystupováním. Pokud víte o někom, kdo má předpoklady dělat nemocničního klauna, a chtěl by si to zkusit, rádi ho zaškolíme,“  představil koncept J. Rafał Wojas z Chance 4 Children, který umí rozesmát děti jako klaun Čučululek. Společně s kolegou klaunem Arníkem na dětském oddělení krnovské nemocnice předvedli svůj repertoár. Tančí, zpívají, hrají hry, tvoří z balónků zvířátka, nebo si s malými pacienty jen tak povídají. Jejich kouzelný kufr je plný bláznivých klaunských rekvizit a hraček. Profese: nemocniční klaun Pro nemocniční klauny každá návštěva začíná opatrným nahlédnutím do pokoje. V této úvodní fázi klauni vyhodnotí aktuální emoce a psychické rozpoložení dětských pacientů, aby jim přizpůsobili program na míru.  „Některé dítě rozesměje bláznivá klauniáda s písničkami pořádně nahlas, ale jinému zase vyhovuje klidné povídání, třeba i šeptem. Nebo i ticho s prvky pantomimy,“ popsal  J. Rafał Wojas svou profesi nemocničního klauna. Ovládá umění improvizace, takže jeho ukulele se z hudebního nástroje ve vteřině dokáže proměnit v deštník, pádlo,  tenisovou raketu nebo cokoliv jiného, na co zrovna přijde řeč při povídání s dětmi. Klaun Arník zná nemocnici pohledem pacienta Parťákem J. Rafała Wojase je kolega klaun Arník z Krnova. „Byl to můj dávný sen pobavit nemocné děti v kostýmu nemocničního klauna. Je mi 65 let, takže zdravotní problémy se pomalu hlásí. Poznal jsem prostředí krnovské nemocnice pohledem pacienta a mám zde řadu přátel. Tak vznikl nápad, že bych mohl zlepšit náladu nemocným dětem v masce nemocničního klauna. Je pro mě čest, že jsem v rámci projektu Dr. Klaun mohl absolvovat školení a nácvik, abych pochopil specifika klaunského oboru. Je založený na empatii, improvizaci a smyslu pro humor,“ představil se nemocniční klaun Arník z Krnova. Nejen nemoc nebo úraz, ale také samotný pobyt v neznámém prostředí může u hospitalizovaných dětí vyvolat úzkost a stesk. Úkolem nemocničních klaunů je přivést děti na veselejší myšlenky.  „Čistíš si zuby jednou ročně nebo každý den? Používáš při tom vodu v prášku, nebo tekutou?,“ zahájili konverzaci na dětském oddělení krnovské nemocnice klauni Arník a Čučululek. Dokázali pobavit pacienty od předškoláků po dorostence. Také rodiče malých pacientů a zdravotníci se jejich klauniádě od srdce zasmáli. Každé vystoupení je jedinečné. Proto jsou všichni zvědaví, s čím nemocniční klauni přijdou příště.

Sršeň na jablku: chlapec po bodnutí skončil v krnovské nemocnici

22. srpna

Dvanáctiletý chlapec z Rýmařova se začátkem tohoto týdne na zahradě natáhl pro zralé jablko. Přehlédl, že na ovoci si z druhé strany pochutnávala sršeň. Bodla jej do ruky. Silná bolest doprovázená velkým otokem rodiče vedla k tomu, aby s chlapcem vyrazili neprodleně do krnovské nemocnice. Dítě mělo při příjezdu do nemocnice již další projevy alergické reakce v podobě kopřivky. „Pacientovi jsme podali antihistaminika. Když jsme přidali léčbu kortikoidy, kůže se vyčistila a alergická reakce na sršní jed se postupně zklidnila a ustoupila. V tomto případě se nám reakci na sršní žihadlo podařilo zvládnout pouze perorálním podáním léků, ale obecně platí, že reakce na žihadla včel, vos a sršňů mohou mít vážný průběh, zejména u dětí,“ uvedla lékařka dětského oddělení SZZ Krnov MUDr. Pavla Krejčová. Pacient zůstal v nemocnici přes noc na pozorování. Hoch bude mít už navždy zážitek v podobě nepříjemného setkání se sršní. Ty bývají na rozdíl od vos daleko klidnější, takže sršní bodnutí je poměrně vzácné, ale stejně nebezpečné. Zejména u dětí, seniorů a alergiků. Včela ohrozila chlapcův život V krnovské nemocnici letos řeší více bodnutí vosami a včelami než v předchozích letech. Většinu případů lékaři zvládají ošetřit ambulantně. Vážný průběh mělo bodnutí včelou před několika dny u jedenáctiletého hocha z Lichnova. „Chlapce jsme přijali na oddělení, jelikož u něj po bodnutí včelou následovala poměrně silná reakce celého organismu a hrozil nástup anafylaktického šoku, což je život ohrožující stav. Chlapcovu reakci na včelí bodnutí v tomto případě zhoršila fyzická zátěž, protože po útoku včely musel domů ujít přibližně dva kilometry. Až poté se dostal do nemocnice. Naštěstí dobře zvolená medikace zabrala a pacient mohl po několika dnech domů,” doplnila lékařka dětského oddělení MUDr. Pavla Krejčová. Lékaři doporučují nejen u alergiků po bodnutí hmyzem podání antihistaminik, chlazení místa vpichu a klidový režim.  

Interní oddělení už je přístupné návštěvám

21. srpna

Sdružené zdravotnické zařízení Krnov vyhlásilo ve středu 7. srpna 2024 vzhledem k narůstajícímu počtu onemocnění zákaz návštěv na interním oddělení. Od čtvrtku 22.8.2024 je oddělení opět přístupné návštěvám. Bc. Jana VítůNáměstkyně pro ošetřovatelskou péči  

Anketa Moravskoslezská SESTRA 2024 vrcholí: čtyři finalistky jsou ze SZZ Krnov

21. srpna

V těchto dnech nastává poslední příležitost zapojit se do volby SESTRY VEŘEJNOSTI 2024. Každý může poslat hlas své oblíbené finalistce. Hlasování veřejnosti končí 25. srpna 2024. Až 5 hlasů denně mohou zájemci rozdat sestrám - finalistkám prostřednictvím webu https://sestra.msk.cz/ Anketu Moravskoslezská SESTRA 2024 pořádá Moravskoslezský kraj jako poděkování zdravotním sestrám za jejich obětavou práci. Mezi finalistkami, které z nominovaných vybrala odborná porota, jsou také čtyři sestřičky SZZ Krnov: Martina Paštěková (ambulantní péče), Marie Krajkovičová (dlouhodobý přínos), Jiřina Miková (lůžková péče) a Irena Heinrichová (dlouhodobý přínos).  Znáte sestry - finalistky,  které pracují v SZZ Krnov? Irena Heinrichová byla po celý profesní život věrná chirurgii Paní Irena Heinrichová působila na chirurgii v krnovské nemocnici 45 let, z toho 30 let na pozici vrchní sestry. Spolupracovala s 11 primáři, a to s devíti chirurgickými a po vytvoření společného lůžkového fondu chirurgie a urologie v roce 2013 se dvěma urologickými. Své zkušenosti a zásady vysoké kvality ošetřovatelské péče předávala nastupujícím generacím zdravotníků. Díky spolupráci krnovské nemocnice s krnovskou zdravotní školou byla profesním vzorem pro studentky na praxi.  Poskytování kvalitní ošetřovatelské péče bylo pro ni prioritou, a rovněž dobrá atmosféra na pracovišti. Zajištění třísměnného provozu s mnoha desítkami zaměstnanců vyžadovalo od vrchní sestry jak empatický přístup, tak stanovení jasných pravidel pro všechny. Současně s pozicí vrchní sestry a manažerky kvality pomohla nastavit procesy, které zajistily v roce 2007 první akreditační certifikát. Při řešení pracovních problémů byla Irena Heinrichová vždy připravena vyslechnout názory a nápady ostatních, ale také věcně odůvodnit svá rozhodnutí. Všichni oceňují její slušné férové jednání, cit pro spravedlnost a pomoc členům týmu, kteří ji potřebovali. „Jen jsem odváděla práci, která se ode mě očekávala“, říká skromně Irena Heinrichová, která celý život budovala dobrou pověst krnovské nemocnice. Po dosažení důchodového věku předala funkci vrchní sestry svému nástupci, ale v nemocnici působí dál na plicní ambulanci na pozici všeobecné sestry. Synové Ireny Heinrichové žertují, že 45 let v práci sahala pouze na jednu jedinou, a to chirurgickou kliku. Jiřina Miková zná pacienty v závěru života i okamžiky štěstí v porodnici Sestra Jiřina Miková po maturitě v červenci 2002 nastoupila na ARO do krnovské nemocnice a pracuje zde dosud. Kolegové i pacienti Jiřinu Mikovou znají jako upřímnou, pracovitou, spolehlivou, zodpovědnou, nekonfliktní, tolerantní, ale především empatickou sestřičku. Jako studentka krnovské zdravotnické školy měla v nemocnici na ARO měsíční praxi. Tehdy dostala nabídku, aby zde po maturitě nastoupila. Je šťastná, že zvolila právě tento obor. Uvědomila si, že pacienti ARO potřebují nejen zdravotní péči, léky a přístroje, ale také psychickou podporu. Proto si s nimi ve volných chvílích ráda povídá. Pacientům, kteří vzhledem ke svému stavu nemůžou komunikovat slovy, dokáže projevit solidaritu i úsměvem či pohlazením. Kromě intenzivní péče na ARO, práce anesteziologické sestry na operačním sále a podávání infuzí v ambulanci chronické bolesti působí také v týmu sestřiček pro ošetřování chronických ran. Navíc je součástí týmu školícího kardiopulmonální resuscitace KPR nejen v krnovské nemocnici, ale také na osvětových akcích pro veřejnost. Jako zdravotník doprovází děti tanečního souboru na soutěžích. Jiřina Miková se jako sestřička v nemocnici setkává jak s pacienty v závěru jejich života, tak v porodnici bývá svědkem krásných okamžiků, když rodiče září štěstím s děťátkem v náručí.  Období pandemie covidu bylo pro zdravotníky úmorné a vyčerpávající. Přesto si v něm Jiřina Miková našla i něco pozitivního. Byla to doba, kdy všichni drželi při sobě, byli neustále v práci a učili se spolupracovat v infekčním prostředí. Zodpovědnost za pacienty byla u zdravotníků silnější než obavy o vlastní bezpečnost.  Odměnou jim byly spontánní projevy solidarity občanů. Martina Paštěková se po úraze v dětství probrala na ARO, a rozhodla se stát sestřičkou Martina Paštěková jako žákyně základní školy utrpěla vážný úraz a po několika dnech bezvědomí se probrala až na krnovském ARO. Tato zkušenost rozhodla o jejím budoucím povolání. Během dlouhé hospitalizace poznala práci lékařů a zdravotních sestřiček. Uvědomila si, jak je profese zdravotníků zajímavá a důležitá. Po maturitě na zdravotnické škole se stala sestrou. Praxe potvrdila, že ji zdravotnictví baví a naplňuje.  Pacienti ji znají jako stále usměvavou a milou sestřičku. Kolegové zdravotníci ví, jak je poctivá, spolehlivá, obětavá,  nekonfliktní a ochotná vždy vycházet vstříc kolegyním, když potřebují třeba vyměnit služby LPS. Martina Paštěková v roce 2004 nastoupila na ortopedickém oddělení, kde je častým zákrokem výměna kyčelních kloubů.  Poznala zde pacienty, kteří nemohli chodit, a pak se díky zdravotníkům a moderní nemocnici vrátili do aktivního života.  Prožívá radost společně s pacienty a jejich blízkými. Také proto se každé ráno těší do práce. Po mateřské dovolené Martina Paštěková  na čas vyměnila ortopedii za práci na centrálním urgentním příjmu CUP. Jako „univerzální“ sestřička ráda zastoupila kolegyně kde bylo potřeba. Vyhovovala jí pestrá práce, ať už byla sestrou kožní ambulance, psychiatrické ambulance, chirurgické ambulance, ambulance vlhkého hojení ran nebo v mamologické poradně. V roce 2021 během pandemie covidu nabídla spolupráci očkovacímu týmu SZZ Krnov s tím, že pro ni není problém práce o víkendech ani výjezdové očkování na Osoblažsku. Během 21 let práce ve zdravotnictví poznala kolegy z různých pracovišť a provázanost jejich oborů. Všude potkávala skvělé lékaře a sehraný personál. Marie Krajkovičová před 47 lety díky léčebně ve Dvorcích našla práci, domov i rodinu Když Marie Krajkovičová v roce 1977 maturovala na krnovské zdravotnické škole, znala léčebnu ve Dvorcích jen z obrázků. Pochází z Vápenné u Jeseníku, a ve Dvorcích nikdy nebyla.  Osud tomu chtěl, že ve Dvorcích žije a pracuje na stejném oddělení už 47 let. Jako mladá začínající sestřička totiž ve Dvorcích potkala manžela, se kterým je šťastně vdaná 45 let. Kolegové i pacienti Marii Krajkovičovou znají jako pracovitou, obětavou, zodpovědnou, usměvavou, příjemnou a empatickou sestřičku, která má ráda svou práci a dělá ji opravdu dobře a svědomitě. Je především skromná. „Nepřipadám si v ničem výjimečná. Jsem jen normální sestra, která se svou práci snaží dělat poctivě,“ představila se Marie Krajkovičová, která pokračuje v práci v OOP Dvorce i v důchodovém věku. Jen v lednu 2024 přešla na zkrácený úvazek.  Pracovat 47 let ve zdravotnictví  znamená být pamětníkem a svědkem cesty, kterou za tu dobu urazilo české zdravotnictví. Marie Krajkovičová pamatuje doby, když v léčebně ve Dvorcích ještě nebyl provozní výtah. Personál musel pacienty i zesnulé přepravovat po schodech na lehátkách. Během noční služby se vyvařovaly skleněné cévky, stříkačky i jehly, protože jednorázové pomůcky nebyly dostupné. Dokonce i zdravotnické rukavice se musely vymývat a sušit, aby se mohly znovu použít. Marie Krajkovičová se dokázala adaptovat na všechny změny a výzvy, které přinesl vývoj zdravotnictví. Učí se od mladších kolegů, pro které jsou nové technologie přirozené, a současně jim dává osobní příklad etiky a poctivosti zdravotníků staré školy.  Když je potřeba, nekouká v práci na hodinky. Byla zvyklá se v osobním volnu zapojovat do nejrůznějších aktivit, ať už to byly brigády při úklidu oddělení a zahrady nebo práce s dětmi v oddílu jiskřiček. Miluje Dvorce obklopené krásnou přírodou, i svou práci sestřičky, díky které zde našla domov a založila rodinu.

Maminky vybírají Porodnici roku 2024

20. srpna

V celorepubliková kampani Porodnice roku 2024 maminky hodnotí jednotlivé porodnice i personál, který se o ně staral při narození potomka. V rámci ankety maminky sdílejí své zážitky z porodnice, ve které rodily v letech 2019 až 2024. Pomáhají sdílením zkušeností dalším maminkám, které příchod miminka na svět teprve čeká. Společně pak vybírají tu nejlepší porodnici pro rok 2024. Jste maminka, která má  zkušenost s krnovskou porodnicí? Můžete se zapojit do volby Porodnice roku 2024 na webu https://www.emimino.cz/volba-porodnice-roku-2024-mam/  

INFORMACE O NOVĚ ZAVEDENÝCH METODÁCH - na úseku imunologie/mikrobiologie

15. srpna

KVAlitativní detekce DNA baktériÍ Chlamydia trachomatis a neisseria gonorrhoeae METODOU POLYMERÁZOVÉ ŘETĚZOVÉ REAKCE (pcr) Ve vaginálním a očním stěru a V moči v CL KRNOV   Vážená paní doktorko, vážený pane doktore, dovolujeme si Vám oznámit, že zavádíme diagnostiku sexuálně přenosných chorob způsobených baktériemi CHLAMYDIA TRACHOMATIS a NEISSERIA GONORRHOEAE pomocí molekulárně biologických technik, které detekují DNA těchto patogenů.   Diagnostika založená na detekci antigenu nebo protilátek je obtížná, především pro nízkou citlivost klasických serologických metod, proto bude k detekci použita metoda polymerázové řetězové reakce (PCR) v souladu s doporučením CDC (Centers for Disease Control and Prevention).   Vyšetření bude možno provádět ze stěrů z endocervixu, oka, ze samoodběru vaginálního stěru a z jednorázové moče.   Postup odběru vzorků – stěr z endocervixu   Tampónem B odstraňte hlen z děložního čípku – po použití vyhoďte. Tampón A zaveďte k endocervixu a otáčejte s ním po dobu 10 – 30 sekund. Tampón A poté vyjměte a okamžitě vložte do transportní zkumavky s médiem. Odlomte tyčinku ve vyznačeném místě a transportní zkumavku uzavřete. Zkumavku označte jménem a rodným číslem. Na žádance označte, že se jedná o výtěr z endocervixu. Co nejdříve transportujte do laboratoře. Stabilita vzorku je 24 hodin při teplotě 2 - 25°C.   Postup odběru vzorků - samoodběr vaginálního stěru   Je možné, aby si pacientka provedla samoodběr vaginálního stěru. V tomto případě, prosím, poskytněte pacientce celý set k odběru (transportní zkumavka + tampón A a B) a tištěný návod na provedení samoodběru – vše dodáme na vyžádání. Po označení vzorku jménem a rodným číslem lze co nejdříve po odběru zkumavku s žádankou odnést přímo na příjem biologického materiálu CL Krnov. Na žádance musí být označeno, že se jedná o samoodběr vaginálního stěru. Stabilita vzorku je 24 hodin při teplotě 2 - 25°C   Postup odběru vzorků – jednorázová moč   Vyšetření je možné provést také ze vzorku jednorázové moče. Vyšetření z moči je vhodné pro ženy i pro muže. Jako odběrovou nádobku používejte zabalenou sterilní zkumavku na moč (žlutá Sarstedt).                                                                        1/2   Pacient by neměl močit minimálně hodinu před odběrem. Ženy by si před odběrem neměly omývat oblast stydkých pysků a muži špičku penisu!!!! Vyjměte sterilní zkumavku z obalu. Do zkumavky odeberte 8,5 ml prvního proudu moče!!! Zkumavku pečlivě uzavřete, označte jménem a rodným číslem. Co nejdříve transportujte do laboratoře. Stabilita vzorku je 24 hodin při teplotě 2 - 25°C.   Postup odběru vzorků – stěr z oka   Odhrňte horní, resp. spodní víčko. Tampónem B odstraňte hlen z oka – po použití vyhoďte. Tampónem A setřete důkladně spojivku. Tampón A poté okamžitě vložte do transportní zkumavky s médiem. Odlomte tyčinku ve vyznačeném místě a transportní zkumavku uzavřete. Zkumavku označte jménem a rodným číslem a oko, ze kterého byl stěr proveden – LEVÉ x PRAVÉ. Na žádance označte, že se jedná o výtěr z oka a uveďte z kterého (levé, pravé). Co nejdříve transportujte do laboratoře. Stabilita vzorku je 24 hodin při teplotě 2 - 25°C.   Z legislativních důvodů povinnosti hlášení pozitivity na hygienickou stanici je nutné na žádanku uvádět přesnou adresu a telefonní číslo pacienta, jeho státní příslušnost, datum a hodinu odběru, druh materiálu, identifikační číslo žadatele, jeho adresu, jmenovku a podpis. Proto pro tato vyšetření zavádíme novou speciální žádanku, viz příloha.   V případě zadávání přes NIS jsou metody v záložce Serologie. Je potřeba vybrat správný typ odběru: STD – stěr z endocervixu STD – samoodběr vaginální sekret STD – moč Chlamydia trachomatis – stěr LEVÉ OKO Chlamydia trachomatis – stěr PRAVÉ OKO   Výsledky budou vydávány jako pozitivní/negativní pro oba patogeny. Vyšetření nelze požadovat jednotlivě, vždy budou vyšetřeny oba patogeny. Pouze stěry z očí budou vyšetřeny jen na Chlamydia trachomatis.   Vyšetření lze požadovat pouze v režimu RUTINA, ve všední dny.   Odběrový materiál (výtěrovky, sterilní zkumavky na moč, pokyny k samoodběru) bude dodáván na vyžádání Centrální laboratoří.   Požadavky směřujte na p. Tvrdoňovou tel. 554 690 303.              Mgr. Lucie Roubalová v. r.                                                Ing. Jakub Ručka v. r.    vedoucí úseku imunologie/mikrobiologie                               primář Centrální laboratoře   V Krnově 17. 7. 2024   Příloha: Žádanka o vyšetření Chlamydia trachomatis a Neisseria gonorrhoeae DNA PCR

Zákaz návštěv v OOP Dvorce - Zrušeno

8. srpna

Ukončení zákazu návštěv na pracovišti OOP Dvorce. Návštěvy povoleny od pátku 9. 8. 2024.  

Zákaz návštěv v OOP Dvorce končí

8. srpna

Z důvodu zvýšené nemocnosti pacientů i personálu byl od 24. 7. 2024 vyhlášen zákaz návštěv na obou jednotkách OOP Dvorce.  Zlepšení situace umožnilo zákaz návštěv na pracovišti OOP Dvorce ukončit. Návštěvy ve Dvorcích jsou povoleny od pátku 9. 8. 2024.

Zákaz návštěv INTERNÍ ODDĚLENÍ

7. srpna

Sdružené zdravotnické zařízení Krnov vyhlásilo ve středu 7. srpna 2024 vzhledem k narůstajícímu počtu onemocnění zákaz návštěv na interním oddělení. Děkujeme za pochopení.Bc. Jana VítůNáměstkyně pro ošetřovatelskou péči  

Léto: kolapsy z vedra, žihadla i průjmy, ale otrava muchomůrkou se nepotvrdila

7. srpna

Zdravotníky krnovské nemocnice v letních měsících zaměstnávají typické sezonní případy. Ošetřili řadu pacientů pobodaných včelami a vosami. Ženě, která při pití limonády spolkla včelu a dostala žihadlo do mandlí, intenzivní bolest zasáhla tvář i ucho. Zdravotníci se setkávají také s případy úpalu, úžehu i kolapsů z vedra. Průjmová onemocnění jsou častější. V červenci začíná růst nejjedovatější evropská houba muchomůrka zelená. Do nemocnice s podezřením na otravu touto muchomůrkou dorazil houbař, u kterého smaženice vyvolala zvracení. Lékaři ve spolupráci s mykology naštěstí vyloučili, že by se mohlo jednat o smrtelně jedovatou muchomůrkou zelenou. Nehody s hmyzem v limonádě: žihadlo do jazyka i do mandlí Lékaře krnovské nemocnice letos překvapilo nebývalé množství případů bodnutí včelou nebo vosou. Řešili bodnutí do krku, do rtů nebo dokonce žihadla do mandlí a do jazyka, což byl následek spolknutí včely nebo vosy při pití sladké limonády. Primář interního oddělení MUDr. Bronislav Čapek si vybavuje takových případů bodnutí hmyzem minimálně sedm za dva týdny. Některé pobodané pacienty přivezla rychlá záchranná služba, jiní do nemocnice přišli sami. „Jsou to případy z celého spádového území naší nemocnice. Asi nejblíž to k nám měl člověk, kterému na krnovském koupališti vosa přistála na rtu, a tak se po ní instinktivně ohnal. Často k těmto nehodám dochází v místech, kam vosy a včely přilákaly sladké nápoje. Pacientce, která při pití spolkla včelu a dostala žihadlo do mandlí, bolest zasáhla celou polovinu tváře i ucho. Při bodnutí do jazyka hrozí otok, který způsobí dušení. Někdy byla nutná hospitalizace, jiné pacienty jsme po ošetření a podání léků poslali domů hned. Hlavní je, že všichni dopadli dobře. Dnes už jsou zase v pohodě,“ popsal primář MUDr. Bronislav Čapek typické případy bodnutí hmyzem, se kterými se zdravotníci krnovské nemocnice setkávají v létě. Po hořké smaženici přišlo zvracení S podezřením na otravu muchomůrkou zelenou dorazil do krnovské nemocnice nadšený celoživotní houbař, který byl zvyklý sbírat řadu druhů hub. Tentokrát se mu smaženice zdála nějak hořká, takže ji musel hodně dosolovat a pepřit. Když houby snědl, udělalo se mu tak špatně, že začal zvracet. Uvědomil si, že jedna z hub ve smaženici dost připomínala muchomůrku zelenou. Případy podezření na otravu houbami lékaři konzultují se specializovaným mykologem z Toxikologického informačního centra v Praze. „Pokud by se jednalo o muchomůrku zelenou, měly by otravu kromě zvracení provázet také průjmy. Pán ale průjem neměl. Navíc naše nejnebezpečnější jedovaté houby nejsou hořké. Hořké druhy hub mohou vyvolat nevolnost a zvracení, ale smrtelně jedovaté nejsou. Počkali jsme pár hodin a zkontrolovali další odběry. Protože u pána nedošlo k selhání jater ani ledvin, bylo nám jasné, že muchomůrka zelená ve smaženici určitě nebyla. Takže pacient – houbař – mohl jít domů,“ popsal MUDr. Bronislav Čapek, jak v takových případech funguje spolupráce lékaře s mykologem z Toxikologického informačního střediska. Toxikologické informační středisko radí lékařům i laikům Základní houbařské pravidlo říká, že do smaženice patří jen ty druhy hub, které bezpečně poznáme. Pokud má houbař přece jen podezření na otravu, je ideální přinést s sebou do nemocnice na ukázku plodnici houby, kterou snědl. Pokud je vzorek k dispozici, mykolog Toxikologického informačního střediska dokáže určit druh během pár vteřin. „Můžeme sice analyzovat také zbytky smaženice nebo zvratky, ale trvá to dlouho. Navíc jde o náročný rozbor, který nedělá každá laboratoř,“ doplnil MUDr. Bronislav Čapek s tím, že Toxikologické informační středisko poskytuje odborné konzultace nejen lékařům, ale také laikům. Může se s ním telefonicky spojit každý, ať už se podezření na otravu týká dospělého, dítěte nebo třeba psa. Specializovaní odborníci poradí další postup v případech otravy houbami, rostlinami, chemikáliemi, alkoholem, při uštknutí hadem nebo předávkování léky. Ne vždy se podaří zjistit příčinu průjmu Letní měsíce vyžadují zvýšenou opatrnost při skladování potravin, protože mikroorganismy se v teple rychle množí. Někdy si průjmové onemocnění pacient přiveze jako suvenýr z dovolené, jindy jde o následek konzumace místních potravin. V krnovské nemocnici už pomohli turistům, kteří se vrátili z Chorvatska nebo z afrického Zanzibaru. Léčili pacientku, u které se příznaky salmonely objevily po konzumaci domácích vajíček.  „Pokud je průjem tak silný, že těžce dehydrovaní pacienti skončí v nemocnici, během pár dní jim tady zdraví napravíme. Ne vždy se nám při tom podaří prokázat konkrétní příčinu průjmového onemocnění. Pro úspěšné vyléčení průjmu ve většině případů není nezbytné identifikovat konkrétní bakterii, která tyto symptomy způsobila,“ doplnil primář interního oddělení MUDr. Bronislav Čapek s tím, že většina průjmových onemocnění se léčí stejnými postupy. V zahraničí mohou způsobit průjem i běžné druhy bakterií, pokud v dané destinaci převládá odlišný sérotyp, než na jaký je český turista zvyklý z domova. Hantavirus i uštknutí se Krnovsku zatím vyhýbá Zatímco pobodání hmyzem je letos častější než v předchozích letech, lékaři krnovské nemocnice zatím nemuseli řešit ani jeden případ uštknutí hadem. Nesetkali se zatím ani s žádným případem hantavirózy. V České republice v posledních letech mají případy hantavirózy vzestupnou tendenci. Tuto nemoc způsobuje hantavirus, který přenáší přemnožení hlodavci, například hraboši. Onemocnění může mít velmi vážný průběh. „V létě dochází k přenosu hantavirózy nejčastěji při práci na zahradě. Přestože Slezsko patří z hlediska výskytu hantavirů k nejohroženějším oblastem, v krnovské nemocnici jsme letos ještě neměli ani jeden případ. Loni tu ale byly,“ uzavřel primář MUDr. Bronislav Čapek pohled na typické letní případy očima zdravotníků.  

Holčička Zorka se narodila cestou do krnovské porodnice, překotný porod v autě rodiče zvládli sami

5. srpna

Překotný porod je poměrně vzácný. Probíhá rychle. Může spontánně nastat kdykoliv a kdekoliv. Krásná zdravá holčička Zorka se narodila v sobotu 27. července 2024 v autě odstaveném u železničního přejezdu v Opavě. Její tatínek Petr právě vezl maminku Lindu z Hradce nad Moravicí přes Opavu do krnovské porodnice. Rodiče si pečlivě naplánovali porod v Krnově, ale nedočkavá Zorka rozhodla, že jejím rodištěm bude Opava. Tatínek i maminka dramatickou situaci zvládli na jedničku. Měli na telefonu porodní asistentku Terezu Hírešovou. „Maličká zdravá Zorka se narodila chvíli po výjezdu z domova, v autě, do rukou mámy a táty. Svou porodní asistentku měla na telefonu. Když jsem k autu o dvě minuty později dorazila, viděla jsem zdravé, klidné, růžové miminko v náručí mámy, tepající pupečník a šťastného tatínka. Po zkontrolování všeho nutného jsme si nastínili možnosti a rozhodli se dojet společně do krnovské porodnice, kde už o nás věděli a čekali na náš příjezd,“ popsala porod v autě Tereza Hírešová. Porodní asistentka společně s Lindou a Petrem původně naplánovali porod s relaxační hudbou, s vůní olejů a napářky v bezpečném prostředí krnovské porodnice, kde zvuk vody z vany nebo sprchy v přítmí vytváří poklidnou intimní atmosféru. „Místo relaxační hudby nám při porodu v autě vyhrávalo rádio Čas,“ směje se při vzpomínce tatínek – řidič – Petr Mohyla. Když před pár lety Petr s Lindou čekali svou první dcerku, porovnávali nabídky a recenze všech porodnic v okolí. „Vybírali jsme opravdu zodpovědně. Nabídka krnovské porodnice přesně odpovídala tomu, jak jsme chtěli porod prožít. Byli jsme v Krnově maximálně spokojeni s personálem, s prostředím i s nabídkou služeb. Když jsme čekali naše druhé miminko, byla už krnovská porodnice sázka na jistotu. Osud tomu chtěl, že porod proběhl trochu jinak, než jsme si naplánovali. Do krnovské porodnice jsme dorazili se Zorkou v náručí vlastně jen na obvyklé novorozenecké vyšetření,“ doplnil tatínek Petr Mohyla. Dokázal zachovat chladnou hlavu i v okamžiku, když mu Linda v autě oznámila, že do krnovské porodnice už to asi nestihnou. „Doufal jsem, že na kruháči to otočíme směrem do opavské porodnice. Brzy ale bylo jasné, že takzvaný překotný porod musíme zvládnout sami. Zorka se nám narodila v autě odstaveném poblíž železničního přejezdu s krásným výhledem na opavský kovošrot. Adrenalin v kritických situacích vám umožní jednat věcně a efektivně. Porodní asistentka nám po telefonu dávala instrukce, ale hlavně nás ujistila, že všechno je OK a zvládneme to,“ popsal tatínek Petr Mohyla dramatické okamžiky, ze kterých se stala úsměvná historka s happy endem. V krnovské porodnici Zorce zapsali do karty přímo předpisové novorozenecké míry: 48 centimetrů a 3,6 kilogramu. Šok z překotného porodu v autě okamžitě vystřídaly ty nejkrásnější emoce rodinného štěstí. Porodní asistentka Tereza Hírešová často dostává od svých klientů dotazy, kdy je správné vyjet do porodnice. „Probíráme varianty, jak porod začíná, jak si můžeme pomoct, co dělat, když jsou někdy zdlouhavé poslíčkové začátky. Probíráme to snad ze všech stran. Přesto se stává, že dorazíme do porodnice moc brzy a někdy se taky stane, že se porodí dříve, než se do porodnice dojede. Každé tělo je jiné, jinak reaguje, má jiné pohybové možnosti. A do toho miminko, které je strůjcem toho všeho. Tak se zrodil i tento krásný příběh,“ komentovala událost na svém facebooku Tereza Hírešová a vyjádřila respekt rodičům Petrovi a Lindě, kteří překotný porod zvládli perfektně. Připojila poděkování krnovské porodnici za milou a profesionální péči.

Čtyři finalistky ankety Moravskoslezská SESTRA 2024 pracují v SZZ Krnov

1. srpna

Anketu Moravskoslezská SESTRA 2024 pořádá Moravskoslezský kraj. Je to příležitost poděkovat sestrám za jejich obětavou práci a upozornit, že pro mnohé se jejich profese stala spíš posláním než pouhým zaměstnáním. Mezi finalistkami, které z nominovaných vybrala odborná porota, jsou také čtyři sestřičky SZZ Krnov: Martina Paštěková (ambulantní péče), Marie Krajkovičová (dlouhodobý přínos), Jiřina Miková (lůžková péče) a Irena Heinrichová (dlouhodobý přínos). Od 1. srpna každý může poslat hlas své oblíbené finalistce a zapojit se tak do volby SESTRY VEŘEJNOSTI 2024. Hlasování veřejnosti probíhá od 1. do 25. srpna 2024. Až 5 hlasů denně mohou zájemci rozdat prostřednictvím webu https://sestra.msk.cz/ Výsledky ankety budou vyhlášeny na slavnostním galavečeru dne 13. září 2024 v aule Vysoké školy báňské. Irena Heinrichová byla po celý profesní život věrná chirurgii Paní Irena Heinrichová působila na chirurgii v krnovské nemocnici 45 let, z toho 30 let na pozici vrchní sestry. Spolupracovala s 11 primáři, a to s devíti chirurgickými a po vytvoření společného lůžkového fondu chirurgie a urologie v roce 2013 se dvěma urologickými. Své zkušenosti a zásady vysoké kvality ošetřovatelské péče předávala nastupujícím generacím zdravotníků. Díky spolupráci krnovské nemocnice s krnovskou zdravotní školou byla profesním vzorem pro studentky na praxi. Prioritou pro ni rovněž byla dobrá atmosféra na pracovišti. Zajištění třísměnného provozu s mnoha desítkami zaměstnanců vyžadovalo od vrchní sestry jak empatický přístup, tak stanovení jasných pravidel pro všechny. Z pozice vrchní sestry a manažerky kvality pomohla nastavit procesy, které v roce 2007 zajistily první certifikát kvality a bezpečí. Při řešení pracovních problémů byla Irena Heinrichová vždy připravena vyslechnout názory a nápady ostatních, ale také věcně odůvodnit svá rozhodnutí. Všichni oceňují její slušné férové jednání, cit pro spravedlnost a pomoc členům týmu, kteří ji potřebovali. „Jen jsem odváděla práci, která se ode mě očekávala“, říká skromně Irena Heinrichová, která celý život budovala dobrou pověst krnovské nemocnice. Po dosažení důchodového věku předala funkci vrchní sestry svému nástupci, ale v nemocnici působí dál v plicní ambulanci na pozici všeobecné sestry. Synové Ireny Heinrichové žertují, že 45 let v práci sahala pouze na jednu jedinou, a to chirurgickou kliku. Jiřina Miková zná pacienty v závěru života i okamžiky štěstí v porodnici Sestra Jiřina Miková po maturitě v červenci 2002 nastoupila na ARO do krnovské nemocnice a pracuje zde dosud. Kolegové i pacienti Jiřinu Mikovou znají jako upřímnou, pracovitou, spolehlivou, zodpovědnou, nekonfliktní, tolerantní, ale především empatickou sestřičku. Jako studentka krnovské zdravotnické školy měla v nemocnici na ARO měsíční praxi. Tehdy dostala nabídku, aby zde po maturitě nastoupila. Je šťastná, že zvolila právě tento obor. Uvědomila si, že pacienti ARO potřebují nejen zdravotní péči, léky a přístroje, ale také psychickou podporu. Proto si s nimi ve volných chvílích ráda povídá. Pacientům, kteří vzhledem ke svému stavu nemůžou komunikovat slovy, dokáže projevit solidaritu i úsměvem či pohlazením. Kromě intenzivní péče na ARO, práce anesteziologické sestry na operačním sále a podávání infuzí v ambulanci chronické bolesti, působí také v týmu sestřiček pro ošetřování chronických ran. Navíc je součástí týmu školícího kardiopulmonální resuscitace (KPR) nejen v krnovské nemocnici, ale také na osvětových akcích pro veřejnost. Jako zdravotník doprovází děti tanečního souboru na soutěžích. Jiřina Miková se jako sestřička v nemocnici setkává s pacienty v závěru života, ale bývá také svědkem krásných okamžiků v porodnici, když rodiče září štěstím s děťátkem v náručí. Období pandemie covidu bylo pro zdravotníky úmorné a vyčerpávající. Přesto si v něm Jiřina Miková našla i něco pozitivního. Byla to doba, kdy všichni drželi při sobě, byli neustále v práci a učili se spolupracovat v infekčním prostředí. Zodpovědnost za pacienty byla u zdravotníků silnější než obavy o vlastní bezpečnost. Odměnou jim byly spontánní projevy solidarity občanů. Martina Paštěková se po úraze v dětství probrala na ARO, a rozhodla se stát sestřičkou Martina Paštěková jako žákyně základní školy utrpěla vážný úraz a po několika dnech v bezvědomí se probrala až na krnovském ARO. Tato zkušenost rozhodla o jejím budoucím povolání. Během dlouhé hospitalizace poznala práci lékařů a zdravotních sestřiček. Uvědomila si, jak je profese zdravotníků zajímavá a důležitá. Po maturitě na zdravotnické škole se stala sestrou. Praxe potvrdila, že ji zdravotnictví baví a naplňuje. Pacienti ji znají jako stále usměvavou a milou sestřičku. Kolegové zdravotníci ví, jak je poctivá, spolehlivá, obětavá, nekonfliktní a ochotná vždy vycházet vstříc kolegyním, když potřebují třeba vyměnit služby LPS. Martina Paštěková v roce 2004 nastoupila na ortopedické oddělení, kde je častým zákrokem výměna kyčelních kloubů. Poznala zde pacienty, kteří nemohli chodit, a pak se díky zdravotníkům a moderní nemocnici vrátili do aktivního života. Prožívá radost společně s pacienty a jejich blízkými. Také proto se každé ráno těší do práce. Po mateřské dovolené Martina Paštěková na čas vyměnila ortopedii za práci na centrálním urgentním příjmu. Jako „univerzální“ sestřička ráda zastoupila kolegyně, kde bylo potřeba. Vyhovovala jí pestrá práce, ať už byla sestrou kožní ambulance, psychiatrické ambulance, chirurgické ambulance, ambulance vlhkého hojení ran nebo v mamologické poradně. V roce 2021 během pandemie covidu nabídla spolupráci očkovacímu týmu SZZ Krnov s tím, že pro ni není problém práce o víkendech ani výjezdové očkování na Osoblažsku. Během 21 let práce ve zdravotnictví poznala kolegy z různých pracovišť a provázanost jejich oborů. Všude potkávala skvělé lékaře a sehraný personál. Marie Krajkovičová před 47 lety díky léčebně ve Dvorcích našla práci, domov i rodinu Když Marie Krajkovičová v roce 1977 maturovala na krnovské zdravotnické škole, znala léčebnu ve Dvorcích jen z obrázků. Pochází z Vápenné u Jeseníku, a ve Dvorcích nikdy nebyla. Osud tomu chtěl, že ve Dvorcích žije a pracuje na stejném oddělení už 47 let. Jako mladá začínající sestřička ve Dvorcích potkala manžela, se kterým je šťastně vdaná 45 let. Kolegové i pacienti Marii Krajkovičovou znají jako pracovitou, obětavou, zodpovědnou, usměvavou, příjemnou a empatickou sestřičku, která má ráda svou práci a dělá ji opravdu dobře a svědomitě. Je především skromná. „Nepřipadám si v ničem výjimečná. Jsem jen normální sestra, která se svou práci snaží dělat poctivě,“ představila se Marie Krajkovičová, která pokračuje v práci na OOP Dvorce i v důchodovém věku. Jen v lednu 2024 přešla na zkrácený úvazek. Pracovat 47 let ve zdravotnictví znamená být pamětníkem a svědkem cesty, kterou za tu dobu urazilo české zdravotnictví. Marie Krajkovičová pamatuje doby, když v léčebně ve Dvorcích ještě nebyl provozní výtah. Personál musel pacienty i zesnulé přepravovat po schodech na lehátkách. Během noční služby se vyvařovaly skleněné cévky, stříkačky i jehly, protože jednorázové pomůcky nebyly dostupné. Dokonce i zdravotnické rukavice se musely vymývat a sušit, aby se mohly znovu použít. Marie Krajkovičová se dokázala adaptovat na všechny změny a výzvy, které přinesl vývoj zdravotnictví. Učí se od mladších kolegů, pro které jsou nové technologie přirozené, a současně jim dává osobní příklad etiky a poctivosti zdravotníků staré školy. Když je potřeba, nekouká v práci na hodinky. Byla zvyklá se v osobním volnu zapojovat do nejrůznějších aktivit, ať už to byly brigády při úklidu oddělení a zahrady nebo práce s dětmi v oddílu jiskřiček. Miluje Dvorce obklopené krásnou přírodou, i svou práci sestřičky, díky které zde našla domov a založila rodinu.