První výročí od tragických povodní v září 2024 je příležitost k ohlédnutí a rekapitulaci. Díky maximálnímu nasazení zaměstnanců a spolehlivým partnerům krnovská nemocnice zůstala v provozu i v krizových podmínkách blackoutu. Bez tekoucí pitné vody, bez internetu a bez signálu mobilních operátorů.  Velká voda přerušila dopravní spojení. Odřízla Krnov od okolních měst a obcí. Fotografie pořízené před rokem v nemocnici najdete zde.

Obavy se naplnily

Den před povodní, v pátek 13. září, zdravotníci SZZ Krnov v Ostravě gratulovali kolegyni, která zvítězila v anketě Moravskoslezská sestra roku 2024. Tou dobou už všem bylo jasné, že meteorologická situace v Jeseníkách je extrémně nebezpečná. Předpověď hlásila stejně vydatné srážky, jaké byly zaznamenány při povodňové katastrofě v roce 1997.

Ve skladech stravovacího provozu se chystaly zásoby balené vody. Auta se zásobami vyrazila také do nemocnice ve Městě Albrechticích, dokud byly silnice průjezdné. Zásoby léků v nemocniční lékárně se stěhovaly z dolních zásuvek do co nejvyšších přihrádek. Dobrovolníci plnili pytle pískem a nádoby pitnou vodou. Na bezpečnější vyvýšená místa byly stěhovány přístroje a zásoby krevní plazmy u odběrového centra.

Generátor nastartoval, ale přišly komplikace

Na první výpadek elektřiny byla krnovská nemocnice dobře připravena díky naftovému generátoru. Nastartoval automaticky, sotva přišla první povodňová vlna. „Diesel při blackoutu naskočil spolehlivě. Pak ale voda pronikla do suterénu a rozvodna vyhodila pojistky. Díky vedení Moravskoslezského kraje a hasičů byly do nemocnice přivezeny další elektrocentrály. Naší prioritou bylo napojit na ně gynekologii s porodnicí, které dočasně zůstaly bez proudu. Také na hlavní budově všechno zůstalo potmě, včetně centrálního příjmu, chirurgie a ortopedie, kam přichází nejvíc pacientů,“ popsal svízelnou situaci  vedoucí elektroúdržby SZZ Krnov René Kraus s tím, že dieselový agregát šlape jako hodinky, ale jen pokud přitéká voda do chladiče. Když v celém Krnově přestala téct voda, vodohospodáři vymysleli, jak chladič provizorně napojit na vodu ze zásobníku myčky nádobí v kuchyni.

Porodnice fungovala

V okamžiku blackoutu byl z celé nemocnice jako první zprovozněn gynekologický operační sál. „Díky jednorázovým materiálům a schopnostem porodních asistentek rodit bez poranění šly porody hladce, ale byli jsme připraveni i na komplikace. Opět se potvrdilo, že porodnice má skvělý personál a umí fungovat i v krizových situacích,“ vysvětlil primář gynekologicko-porodnického oddělení SZZ Krnov MUDr. Jozef Pitoňák, Ph.D., MBA.

„Poskytovali jsme psychickou podporu nastávajícím maminkám, které měly strach, co se děje u nich doma a nevěděly, zda jsou jejich blízcí v pořádku. Uklidňovali jsme je, a pokud jejich rodiny byly v dosahu signálu, půjčili jsme jim telefon, který umožňoval spojení. Pokud jejich domov byl neobyvatelný, mohli také další rodinní příslušníci přespávat v nemocnici, než nenajdou náhradní ubytování,“ doplnila   vrchní sestra krnovské porodnice Bc. Lenka Petřeková.

Krizový režim

Celá nemocnice přešla na krizový režim. Po zaplavení telefonní ústředny v suterénu zmlkly všechny nemocniční telefony. Na Krnovsku nefungoval ani internet. „Ještě než povodeň zastavila výtahy, byli pacienti z rehabilitace v přízemí přeloženi do patra na standardní dětské oddělení. Když hrozil výpadek našeho nemocničního agregátu a ještě nebyl zapojen agregát poskytnutý ze státních hmotných rezerv, rozhodli jsme se pacienty napojené na přístroje preventivně letecky transportovat z Krnova do okolních nemocnic. Takto byli přeloženi tři pacienti z ARO a jeden rizikový novorozenec,“ rekapituloval povodňové události ředitel nemocnice MUDr. Ladislav Václavec, MBA.

Non-stop v práci

Společně s blackoutem přišel také výpadek signálu mobilních operátorů. Příbuzní hospitalizovaných pacientů nevěděli, jak jsou na tom jejich blízcí. Objednaní pacienti se nemohli dovolat do ambulancí. Zaměstnanci v nemocnici nevěděli, jak jsou na tom jejich rodiny doma. Nevěděli, zda je na konci služby přijdou kolegové do nemocnice vystřídat. Na rozsáhlém území se úplně zastavila autobusová i železniční doprava. Záchranáři, kteří v sobotu 14. září přivezli pacienta do nemocnice, se už nedostali zpět na svou základnu. Silnice byly zaplavené a podemleté.  

Udržení provozu

Všem bylo jasné, že nejvyšší prioritou je udržet nemocnici alespoň v omezeném provozu. Nebyl čas přemýšlet, kdy a jak se dostanou z práce domů. Mnozí zaměstnanci byli odhodláni nocovat v nemocnici ve spacáku tak dlouho, dokud bude potřeba. „Na odděleních byly vyčleněny pokoje pro přespání personálu. Sestřičky, ošetřovatelé i lékaři se střídali ve velmi malém počtu. Proto po několika hodinách spánku nastupovali na novou směnu. V nemocnici zůstali ti, kteří se nedostali domů, nebo je neměl kdo vystřídat. Mnozí byli 48 až 72 hodin v práci jen s krátkými přestávkami na odpočinek,“  doplnila náměstkyně pro léčebnou péči SZZ Krnov MUDr. Marie Žaloudíková s tím, že stále byl připraven jeden operační a jeden porodní sál pro urgentní výkony, ale kvůli omezenému množství sterilních nástrojů byla limitována endoskopická vyšetření. „Pracoviště v krajských nemocnicích byla připravena nám pomáhat,“ doplnila  MUDr. Marie Žaloudíková.  

Cisterna s vodou

Když v celém Krnově z kohoutků přestala téct voda, bylo nutné improvizovat také v nemocnici. V první chvíli nezbývalo nic jiného, než nabírat kbelíkem vodu z povodňové laguny nebo ze sklepa, aby bylo čím splachovat toalety. Do nemocnice brzy dorazila cisterna s pitnou vodou. Klíčové bylo zajistit z ní zásobování stravovacího provozu. Nosit vodu od cisterny do kuchyně bylo namáhavé a časově náročné, takže obvyklý pestrý jídelníček se zúžil na jednoduchá jídla bez polévky. Bez vody nelze ani umývat nádobí, takže porcelán v jídelně nahradily jednorázové plastové a papírové tácky. Po několika dnech začala z kohoutku téct alespoň užitková voda. Odpadly starosti se splachováním WC.

Pomohl kraj a IZS

Strategickým partnerem pro krnovskou nemocnici byl Moravskoslezský kraj a krizový štáb hasičů. Nemocnici ještě před první povodňovou vlnou navštívil hejtman Moravskoslezského kraje Ing. Josef Bělica, Ph.D., MBA. Ještě večer kontaktoval vedení Moravskoslezských hasičů, kteří hned v neděli do nemocnice dovezli náhradní agregáty, na které se napojila velká část oddělení. Nemocnice byla v kontaktu s dalšími krajskými nemocnicemi, které byly připraveny pomáhat s případným zajištěním péče pro velké množství pacientů zraněných při povodni.

Pravidelné porady

Nemocnice bez elektřiny, mobilů, telefonů a e-mailů fungovala tak, že se každé ráno a někdy i odpoledne (v předem určený čas) zaměstnanci scházeli ve velké jídelně. „Předávali jsme si informace a nápady jak zorganizovat provoz v podmínkách krize. Každý problém byl výzvou, ale společně jsme hledali řešení jako sehraný tým. Řešili jsme spousty otázek jako například: jak dostat snídaně, obědy a večeře do vyšších pater nemocnice, když výtahy nefungují? Jak v lékárně evidovat a vydávat léky bez počítačů a e-receptů? Jak komunikovat s veřejností? Čím nahradit zničenou telefonní ústřednu? Jak zajistit stravování pacientů a zdravotníků ve Dvorcích a ve Městě Albrechticích, když jsou silnice neprůjezdné? A tak bych mohl pokračovat,“ sdělil ředitel nemocnice MUDr. Ladislav Václavec, MBA. Mladší lékaři zvyklí na elektronickou komunikaci se poprvé v životě setkali s nutností vypisovat recepty ručně. 

Dobrovolníci a pomoc

Zoufalí Krnované přicházeli do nemocnice nabíjet mobily a nabírat vodu z cisterny do kanystrů, což ještě zvyšovalo zátěž. Do nemocnice začaly proudit humanitární dary a týmy dobrovolníků, především studenti, úředníci a rodiny zaměstnanců. Obrovský kus práce v krnovské nemocnici odvedly úklidové čety z řad odsouzených mužů i žen.

220 kontejnerů

Z krnovské nemocnice bylo vyvezeno na 220 kontejnerů bahna, zničeného nábytku a poškozených přístrojů a dokumentace. Škody utrpěly také nemocniční areály ve Dvorcích a ve Městě Albrechticích. „Za pouhých 8 dní se nám díky podpory Moravskoslezského kraje a vypětí všech kolegů podařilo obnovit běžný provoz. Vyklízení prostor trvalo další týdny. Následně se začalo se zásadními opravami výtahů, rozvoden, elektroinstalací. Celkové škody v naší nemocnici dosáhly 100 milionů korun bez provozních ztrát. Ještě dnes není vše hotovo a dokončeno,“ dodal ředitel Václavec.

Zdravotníci přišli o bydlení

Vzhledem k tomu, že většina zaměstnanců nemocnice bydlí na Krnovsku, čekalo je bahno a trosky nejen v práci, ale také doma. Komu povodeň zaplavila jen sklep nebo garáž, může mluvit o štěstí. Celkem 52 zaměstnanců přišlo v době povodně o bydlení a 262 mělo poškozeno majetek. Nadace Pavla Novotného vyhlásila finanční sbírku pro nejhůře zasažené zaměstnance SZZ Krnov, mezi kterými byli lékaři, sestřičky, terapeuti, kuchařky, údržbáři, řidiči, laboranti i úředníci. Vybralo se přes 500 tisíc korun.